Original subtitles

Takže, se jmenuji Veronika Maňkova, je mi 18, jsem z Českého Brodu, budu točit

gangbang a já mám to s vlastní bůlem, tak si můžu zpěstat. Co bojíš, nebo co?

No, takových lidí, ty krásoky.

Ale ne, to bude dobrý, já nevím, co s tebou mám čekat, víš.

Zkušenosti v tomhle ještě nemáš.

Tvoje nejvíc chlapů přestatek?

Byly dva.

Dva? No.

Máš ráda holky?

No.

Tak ty můžeš jako na ty holky mluvit a říct, že třeba na tvoje šahy, nebo ty si

na ně šahat?

Já bych prostě nevěděla, co mám od toho čekat, víš, takový to napětí a tam.

A co bys ráda, nebo jak by jsi chtěla začít?

Tak oni tam můžou být všechny. A baví ti to, když oni na tebe chukají a to

zrušuje ti to?

Nevím, to se mi nějak ještě nikdy nevyzkoušelo, ale asi by mi to zrušilo.

Máme si tak říkala, že to děláš. No, já to vím, já se toho ale nebojím. Já

nevím, já se asi bojím pak toho, že se o toho mám čekat, jak to bude probíhat a

tak.

Ale to bude podělat, to vím, ale prostě... Takže každý má strach z něčeho

nového.

A kdo to má?

Koho? Pojď, jak to má.

Já nevím.

To jsem jim nějak našla domů.

Já přítelo nemám, ale

já jako ráda v tom chodím.

Třeba dneska někoho najdeš.

No to jo, to jo.

Takhle ráda chodíš?

Tak jestli jo.

Diplomaci. Diplomaci.

Proto, že jsi takhle oblečená, tak bude seriózní. No, to jo.

A ti ráda předjistí, že jsi takhle, že jsi jiný člověk.

Já nevím, mě to baví takhle každého překvapit.

Tak se cítíš dobrý? Jo. A můžeš mít možnost odejít.

Ne. Ne, máš možnost odejít.

Jdeme na to?

Jo.

Představuji Veroniku, 18 let, z Českého Brodu.

Děkuji.

Děkujeme.

Děkuji.

Konec.

Děkujeme.

Děkuji.

Ani políbím? Jo.

Víš, jak se hodí na tebe?

Děkuji.

Děkujeme.

Jak ti to nechá se bájo.

Jak

jsi

chutná teda.

Je to bašta.

Je to bašta.

Uvízla Veronika.

Děkuji.

Děkujeme.

Děkuji.

Líbí se ti to?

Tak se pořád mě to mlaskalo, ty kundičce!

Ty hezký!

Co máš, že to jede?

Tohle koníčka.

A já bych

chtěl.

Děkuji.

... ... ...

...

Děkujeme.

Děkujeme.

Tak, já vysvětlím, tak musím.

Veronika má ráda volky.

A na které jste?

Děkuji.

Čau, děkujeme.

Můj bělej, bělej!

Děkuji.

Můžu to

vyprávět?

Jo.

Děkujeme.

Ano, celoposlední.

Čtesa let.

Čtesa let, to je vypěkněno.

No jo, to má pěknou ruka.

Dozvětlou pěkně. Dozvětlou pěkně, no.

Přišli jsme přišli.

Tak, opět.

Přišli jsme

přišli.

Děkujeme.

Takhle ze zadu, kucí, otočíme to.

Dvorku to vyloženě zrušuje. A hlavně to lízání o pír.

Pojď na doby.

Já si tvoři znovu.

Pořádně šukej! A jedeme první metu!

Takhle to je suprový!

Pořádně jde!

Cítíš ho tam?

Ne.

Takže každej den děláte život.

Každej týden.

Já mám pro tebe tady kaloupky bílý. Jsem si říkal, kdyby se ti mohly nějaký

líbit. No, super, ale ne.

Jsou jiný?

Krajkový?

Dobrý.

Dva hezká prdelka.

Máme být kolidiáni mezi sebou.

Děkuji. Děkujeme.

... ... ... ...

Chceš napět?

... ... ...

... ... ...

Konec.

... ... ...

...

Jo! Jo! Jo! Jo! Jo! Jo! Jo! Jo!

Jo!

Ty mě nasrážíš, sorry.

Tak jsem si to chystal.

Každý tenhle tenk.

No víš, čeky.

Měj se. Měj se.

Konec.

Uff.

Děkuji.

Hezak máš děkuji.

... ... ...

... ...

... ...

Ne, to je dole, nebo takhle, nebo takhle.

Sorry, já musel.

Takže jsi zase toho nedělal takový drahotný, trošku jsem to říkal.

Ty jsi dostáhl hned pohled na můj film.

Na čelo, říkám chyby, jo? Na čelo.

Já jsem říkal lux.

Neznám, jak to být.

To na tom vypadá.

To je strašný ten žalůz v tylu.

Konečně někdo přišel se svojím kobotem.

Děkujeme.

Tak to je

otevřené.

Když to je vyspíšení.