Original subtitles

Zprávy ze světa.

Nejnovější zprávy. Německo osvobozeno.

Po pádu Hitlerových nacistických vojsk

byla zdecimována armáda více než deseti milionů vojáků.

Objevuje se mnoho zpráv o nacistech, kteří prchají do bezpečnějších zemí.

Podle všeho hledají útočiště

v Jižní Americe, v Jižní Africe, a dokonce i zde v zemi svobody.

Podle ministerstva spravedlnosti jsou tato tvrzení přehnaná.

Má však podezření, že několika tisícům nacistických vojáků

se podařilo asimilovat a začlenit se do různých čtvrtí a měst po celé zemi.

FARMA SEARSOVÝCH – 1968

NENÁVIST

Dodělal jsi ten plot na západní straně?

Skoro.

Bylo by fajn, kdyby se koně mohli pást.

Všem by nám to prospělo, kdybychom se taky dostali ven.

Uvidíme.

Říkala jsem si…

Alice!

Nemluv s plnou pusou.

Říkala jsem si, že bych odpoledne mohla jít do města.

Napřed samozřejmě dodělám svou práci.

Moc dobře víš, jak na tom po práci jsi, Alice.

Musíš si odpočinout.

Tati, dusíš mě tu.

Když jsi byl mladej, nechtěl jsi snad

chodit ven a bejt s přáteli?

Za mého mládí to byla velmi těžká doba, Alice.

Přišel jsem o všechno.

Protrpěli jsme si něco, co svět nikdy nepochopí.

To tvoje generace nemůže nikdy pochopit.

Ne.

Bude nejlepší, když budeš chráněna před tím,

jak to chodí na tomto světě.

Drž se u svých.

U své rodiny.

Tati, chci jít akorát do města.

Město není místo pro mladou dívku.

Omluvíte mě?

Omluv mě.

Můj příteli, dar od Führera.

Přál si, abys toto měl na znamení vděku za všechnu práci, kterou jsi odvedl

při zajišťování toho nejcennějšího majetku.

Tento drahocenný artefakt měl Führer ze všeho nejraději.

Ochraňuj ho.

Tvůj E. S.

Samueli!

Potřebuju tě tu na chvilku.

Ano!

Už jdu.

Tohle je moje tajný místo.

Kromě mě o tomhle místě nikdo neví.

Počkat, jak to, že jsem tě nikdy neviděl ve městě. Jenom tady.

Já nevím.

Asi mám hodně práce.

Ale to je jedno.

Chci říct, že ve městě všichni znají každý kout,

ale tohle místo znám jenom já.

Tak se to tím asi vyváží.

A čím je tohle místo tak výjimečný?

Mám teorii,

že někde pod tímhle stromem je pohřben indiánskej náčelník

a že jeho dítě chodilo po tomhle lese.

Přišel ke mně ve snu a řekl mi, že chce, abych se o něj starala.

A tak to dělám. Jsem takovej strážce tohohle stromu.

Jdeme domů.

Co jsem ti říkal, Alice?

Alice!

Nejsi tu vítán, hochu.

Utíkej.

Víš, vždycky byl hodně starostlivý.

A chce to čas, aby se změnil.

Nechci toho zas tolik.

Všechny ostatní děti to dělají. Proč musím být jiná?

Má zákaz opustit dům.

Nebude mít povoleno

opustit tenhle pozemek.

Samueli, už teď má domácí výuku.

Musí mít společenský život.

Musíš jí věřit.

Doma máme dost společenských aktivit

i bez tvého chození do školy.

Už jí nebudu trpět žádné další rebelování.

Zůstaneš v tomhle domě, mladá dámo.

Samueli, byla by hanba odříznout ji od okolního světa.

Dospívá. Musí se učit. Musí být soběstačná.

Samé zvrhlé vlivy, Miriam.

U mé dcery ne. To nedovolím.

Tvá dcera je inteligentní a laskavá.

Tvoje dcera jednou do toho světa půjde.

Copak nevidíš, jaká je?

Nevidíš, co se z ní stalo?

Co se z ní jako stalo?

Je to moje dcera.

A tak to bude navždy.

Do tohohle domu nikdo nevkročí.

Samueli!

Máš práci, mladá dámo.

Tati.

Co ode mě chceš?

Máš tu práci, Alice.

Mám se stát starou pannou, co po tobě bude uklízet?

Alice.

Co ty víš o světě?

Jsi jenom dítě.

Jak bych mohla něco vědět?

Přijdu si jako jedno z těch zvířat na polici ve sklepě.

Nevděčný,

drzý dítě.

Copak nevidíš, jak tě živím?

Lopotím se a dřu,

abyste ty a matka měly všechno, co chcete.

Co?

Nikdy nejde o to, co já chci.

Už nejsem dítě.

Dospívám, ať už se ti to líbí, nebo ne.

Nehádej se se mnou, Alice.

Jednou budu něčí žena.

Matka, daleko odsud.

A daleko od tebe.

A nemůžeš udělat nic, abys mě zastavil!

Nesahej na mě!

Přestaň!

- Miriam. - Tome.

Tohle jí není podobné. Ona neutíká.

Vydržte, Miriam. Nebudeme předbíhat.

Předtím jste říkala, že…

je pryč jen pár hodin.

Ano. Ale Alice nikdy neodejde, aniž by mi to řekla.

Samueli.

Šerife.

Co vy si o tom myslíte?

Měla Alice nějaký důvod odejít?

Ne.

Ráno u snídaně byla rozrušená.

Rozrušená z čeho?

Došlo k hádce?

Ne, jen rodinné záležitosti.

Občas se neshodneme. Nic víc.

Znáte děti.

Nakonec přijdou.

Odvoláme to pátrání.

Moje dcera by mi nikdy neutekla, Tome.

Prosím.

Najděte ji.

Měl bych se něčeho obávat?

Vím, jakým způsobem s vámi vaši lidé zacházejí.

Jste vítáni v téhle komunitě,

ale i my máme své způsoby.

Každý si zaslouží nový začátek.

Ale s rozumem.

Jak je to rčení, šerife?

Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.

Myslíte si, jak jste morálně na výši.

Všichni máme ve své historii nějaké temné kapitoly.

Proč si myslíte, že jste lepší než já?

Já se jen snažím najít pohřešovanou dívku.

Soudit vás budou jiní.

Vypadni.

Co prosím?

Už je to všechno?

Ozveme se, když něco zjistíme.

Jen doufejme, že je v pořádku.

Miriam.

SOUČASNOST

- Jsem tak nadšená. - Jo!

Nemůžu uvěřit, že jsme tady!

A jsme tu.

Dala bych si vanilkovej koláček a skinny latte.

Po tý jízdě bych si dala koktejl.

Pochybuju, že tady vůbec prodávaj mimosy.

Můžu se na něco zeptat, Regan? Fakt se odstěhuješ z města a budeš žít tady?

Waltera a Beth znám odjakživa.

Táta a Walter spolu byli v bratrstvu.

A tu holku jsem pomáhala vychovat. Jsou jako rodina.

Nevím, musím souhlasit s Layan.

Přestěhovat se z města sem je tak trochu kulturní šok.

Moc dobře víte, že sem budete chtít jezdit každej víkend.

Jasně. Mám radši farmáře než vysokoškoláky.

To je Walter. Dejte mi chvilku.

Ahoj, Waltere.

Třeba bysme jich mohly na víkend pár pozvat.

Zamiluješ si to tu, Regan.

Konečně jsi to zvládl.

Už tu mám pro tebe pokoj, budeš ho mít připravený co nevidět.

Ahoj, zlato, to je Regan. Jsi na odposlechu.

Ahoj, Beth! Těším se, až vás s Walterem uvidím.

Ahoj, Regan.

Jsme rádi, že budete s holkama naši první hosti.

Nemohli jsme vás nechat v B&B.

A Irene se nemůže dočkat, až tě uvidí.

Na všechny pokoje dala jmenovky.

To je rozkošný.

Najali jsme hospodyni, aby pro tebe všechno připravila.

Všechno je nachystané, i povlečení.

To jste kvůli nám dělat nemuseli.

Mrzí mě, že vás nebudeme moct přivítat.

Ale nech toho. Otevření muzea je důležitější. Uvidíme se pak.

Pamatuješ si Virgila?

Virgile? Co ty tam děláš?

Sama víš, že vždycky potřebuje pomoct.

Mimochodem, gratuluju k nový práci.

Díky. Uvidíme se?

Je to možný. Musím jít.

Dobře, Virgile, promluvíme si, až se vrátím.

Irene ho miluje.

Když je řeč o Irene, je s Ednou, novou doučovatelkou, ve městě.

Pošlu ti číslo. Textovky nepíše, ale můžeš jí zavolat, až přijdeš.

Měla by ji odvézt.

Rozumím.

Těším se, až vás uvidím.

Ještě jedna věc.

Podle předpovědi mají být v noci bouřky.

Požádal jsem Virgila, aby radši zavřel okenice.

Jinak vám tu Beth nechala dost jídla na celý týden.

Pozdravuj holky.

Budu. Opatrujte se. Uvidíme se v pondělí.

Kam odběhla ta naše farmářka?

Snad to není předzvěst toho, jak bude vypadat víkend.

- Dej jí pokoj. - No tak, Layan, klid.

Kofein rozhodně není tvůj přítel.

No, když neměli vodku, budu si muset vystačit s kofeinem.

Mezitím, zpět na ranči…

Pardon. Walter chtěl probrat ještě poslední detaily.

- Všechno v pořádku? - Jo, dobrý.

- Bezva, tak ať je ten víkend památnej. - To mám v plánu.

Naše krátká dovolená.

To je Jules.

Ahoj, Jules! Co babička?

Ta má tuhej kořínek. Jedu tam za 20 minut.

Cejtím se provinile, že jsem odjela.

Ne, bude v pohodě. Co bys tu asi zmohla?

Navíc nechtěla, aby ses vzdala toho víkendu.

Tak jo, zavolej, až tam budeš. Už bych měla bejt doma.

- Dobře, mám tě ráda. - Já tebe taky.

Farmáři!

Bože, miluju flanelky.

Pěkný. Koukněte se na to.

Nádhera.

Můj bože, je to tu obrovský. Jdeme.

Jo, jdeme.

Koukejte na ty hory.

- Nádhera. - Krásný.

Jdeme, dámy. Rychle.

Tak jdeme.

Můj bože.

Koukněte se na tohle.

Páni.

Páni. Dovedete si představit, že byste tu žily?

- Jo. - Teď tu žijeme!

Podívejte se na to.

Páni.

- Pěkný. - To je bezva.

Hele, B! Jdem najít víno.

Víno? Ano.

Hned se tu cejtíš jako doma, co?

Koukni se na to všechno.

Proboha.

To vypadá jako vikinská posmrtná maska z 11. století.

Jsem v sedmým nebi.

Jen ty bys viděla halloweenskou masku a myslela si, že je to nějakej poklad.

Baf!

Opatrně.

Hej, dámy, pojďte sem. Připijeme si na tenhle víkend.

Díky, že jste přijely,

a za to, že jste pro mě jako sestry.

Máme tě rády. A tvoji babičku.

Tu ženskou nic nedostane.

Máme velký štěstí, že jsme ji měly v našem životě.

Cejtíme to stejně.

Nikdy jí nedokážu oplatit to,

že nás kryla před konflikty mejch rodičů.

Bože, to, že půjdu na vejšku,

bylo ze všeho nejtěžší.

Ale ona vždycky byla moje záchranná síť.

No, tak na tu stařenku.

Snad bude brzo v pohodě.

Díky.

Proboha. Zapomněla jsem zavolat. To budou oni. Ukliďte to, prosím.

Nechci, aby si myslela, že chlastáme tak brzo.

Dobré odpoledne.

Mám za to, že vás Walter informoval, že Irene přivezu.

Ano, dobrý den. Vy musíte bejt Edna.

Já jsem Regan.

Irene, propána!

Nemůžu uvěřit, že už je z tebe mladá žena.

Promiňte!

To je Betaine a Samantha a Layan.

Kamarádky z univerzity.

Nepůjdete dál?

Dnes večer nás čeká bouře.

Ano, Walter nás o tom informoval.

Díky.

Tenhle dům je…

Jsme z tohohle víkendu fakt nadšený.

Doufám, že ty taky.

Co kdybys nám ukázala pokoje?

Měla jsem to v plánu.

Dala jsem na dveře jména. Vy, holky, spíte tady.

Pojď, Regan, za mnou.

Regan!

To je tvůj pokoj?

Jo. To je můj pokoj. Ty spíš na konci chodby.

Vybrala jsem ti ho.

Tohle je krásnej pokoj.

Díky.

Co je tohle?

Vysílačka, kdybych tě potřebovala.

Jedna v pokoji a jedna v kuchyni. Uslyšíš mě, když zavolám.

Haló?

Irene? Haló?

Irene?

Ne, ty bláznivá.

Slyšíš to dole. Pojď.

Ahoj! Jak se ti líbí pokoj, Layan?

Je úžasnej.

Hele, musím zavolat Jules. Zeptat se na babičku.

Dobře. Jdu si pro tašku.

- Můžu ti pomoct vybalit. - Platí!

- Ale napřed se koukni na můj pokoj. - Dobře.

Čí je tenhle?

Ten se špinavejma dveřma?

Ničí.

Prosím, pojď se kouknout.

Ahoj, Jules.

Jak je jí?

Zrovna dojedla.

Co říkal doktor?

Budou ještě dělat nějaký testy,

ale drží se.

Prosím tě, dej telefon vedle ní, abych s ní mohla mluvit.

Jo, vydrž.

Babi, to je Regan.

Ahoj, zlato.

Babi, jak ti je?

Je mi dobře.

Nějaký malý pád mě neskolí.

Chtěla bych bejt u tebe.

Ne, nech toho.

Získej tu práci.

Vím, jak moc to pro tebe znamená.

Přijedu tě navštívit, až odsud odejdu.

Nemůžu se dočkat.

Pan doktor zase přišel.

Aspoň že je to fešák.

Pa, zlato.

Ahoj, babi. Informuj mě. Mám tě ráda.

Ano.

Co tady děláš?

Tady bys neměla bejt.

Bylo otevřeno. Tak jsem šla dovnitř.

To je…

pokoj Alice.

Kdo je Alice?

Otec ti řekl, abys sem nechodila?

Ne.

Tak kdo?

Alice mi to řekla.

Layan, nechalas ve sprše téct vodu?

Ne, já to nebyla.

No, pořád tekla, když jsem vešla.

Tak to je dobře, že jsi ji vypla.

Tohle bude skvělý.

Moji nejoblíbenější lidi.

A teď jsem na ten seznam přidala nový jméno.

Jak můžu pomoct?

Ubrousky jsou ve skříňce nalevo.

A jsou tam i papírový talíře.

Mrkneme se… Irene! Co tu tvoje mamka nechala?

Nemám to prozrazovat.

Jahody politý čokoládou.

A víno…

Tvoje máma nás očividně zná.

Vyzná se.

Tak jo, zabalíme to.

Počkej, až uvidíš koně.

Táta říká, že až vyrostu, můžu na nich jezdit.

Můj bože, řekla koně?

Já miluju koně!

Tohle je perfektní!

Jo, kromě toho, že se blíží bouřka.

Užijeme si to. Přijde až v noci.

Víno?

Ano, prosím.

Připravený?

Ano. Víno.

Bože! Nebylo to tak dlouho.

Podle toho, jak ses chovala, to tak vypadalo.

Formuju ho a výsledky jsou už vidět.

Nebuď si tak jistá. Člověka tak snadno nezměníš.

Jsem si jistá, že se změnil.

Tak jo, řekla bych, že do dvou let

se přestěhujeme do Lake George,

budeme mít dvojčata, má to v rodině,

a pak budu dělat v realitách a seženu nám pěknej dům.

A co na to říká Paul?

Paul s tím souhlasí.

A co tenhle holčičí víkend? Taky souhlasil?

Vím, co je pro Paula nejlepší.

Já o tom nepochybuju.

Ne!

Holky!

Pomoc!

Zůstaň tu, Irene! Zůstaň tu!

Pomoc!

Ne!

Sam!

Jsi v pořádku? Co se stalo?

Pořád si myslíš, že si to vymejšlím?

Ne všechno, zlato, ale něco zní trošku…

Snad si nemyslíš, že jsem si to udělala sama?

Jen jsme rády, že jsi v pořádku.

Dám si horkou sprchu.

Zkusím se uklidnit.

To zní jako dobrej nápad.

Co je?

Jak se ti líbí novej domov?

Je to skvělej dům.

Chybí mi moje stará škola.

Najdeš si nový kamarády.

Nechci nový kamarády.

Když jsem odjela na vejšku,

nechtělo se mi opustit babičku a Jules, protože

jsem si myslela, že si nový kamarády nenajdu, ale…

pak jsem poznala holky…

a už si nepřijdu tak osamělá.

Bojíš se bejt sama?

Pracuju na tom.

Co myslíš, že se stalo?

Ve stodole?

Alice.

Alice?

Kdo je Alice?

No tak. Pověz mi to.

Jak ti je, zlato?

Je v pořádku.

Víš, říkala jsem si,

že když se nám zkrátil piknik a kazí se počasí,

mohly bysme si něco zahrát.

Chtěla bys?

Jo?

Máš v pokoji nějaký hry?

- Jo. - Co kdybys nějakou vybrala?

Co Samantha?

Je trochu vynervovaná,

ale kdy není?

Bylo to šílený.

Nevím, co mám dělat.

Povzbudíme ji.

To mi jde.

Co se stalo s Irene?

To nevím.

Zmínila někoho jménem Alice

a pak najednou ztichla.

Stojí tu, že se jí před šesti minutami zastavilo srdce.

Žádný alarm?

Dobře, zkontrolujte EKG a chci záznamy za poslední tři hodiny.

Buďte tu s ní.

Počkej, vím jistě, že to bylo v listopadu.

Listopad to bejt nemohl,

protože Foster Hall zavřeli v říjnu.

Vím to, protože jsme s Paulem šli na tu maškarní.

Listopad, říjen, splývaj mi.

Její školný se vyplatilo.

Hele, stačí, když prolezu a dostanu stejnej diplom jako vy.

Zahraješ si s náma?

Teď ne, zlato.

Já jo. Co chceš hrát?

Na schovku.

To zní zábavně.

- Jdeme na to. - No tak. Pojď se se mnou schovat.

Regan…

Pikáš.

Dobře. Fajn.

A nekoukat.

Pokusím se.

No tak, bude to zábava.

Potom si můžeme dát lahev vína

a uvolnit se.

Páni, jaký úchylárny to Waltera berou?

Čtyřicet osm…

Čtyřicet devět…

Padesát!

Už jdu!

Tak jo, tohle je ujetý.

Co to bylo?

Asi jen krysa, co jde navštívit mrtvý příbuzný.

Je tu celá banda.

Co se tam píše?

Im Tod sind wir frei.

„Ve smrti jsme svobodní.“

Ale no tak, je to děsivý.

Co je tohle?

Asi jsem našla Walterův diář.

To číst nebudu.

Dobře.

Pomoz mi s tímhle.

Páni!

Tos byla ty?

Něco se ti zdálo.

Regan.

Hele, já už končím.

Sears trail 625. Prosím, pospěšte si.

Irene, co to děláš?

Děje se něco?

S kým jsi to mluvila?

Tak jo, dobře. Pojď, jdeme dolů.

Pojď.

Hele…

určitě jsi v pořádku?

Poznám, že jsi kvůli něčemu…

neklidná.

Víš, že o tom se mnou můžeš mluvit.

Tohle je zlý místo.

Jako že se ti tu nelíbí?

Ještě jsi tomu ani nedala šanci.

Hele, budu tu celej víkend.

Vím, že to nějakou dobu zabere, ale…

Zvládneme to spolu.

Myslím, že už ta hra všem stačila.

Hele, rumplovala jsi se dveřma pod schodama?

Asi to byla Layan.

Kde vůbec Samantha a Layan jsou?

My o vlcích…

- Nikdo se nás neobtěžoval hledat. - Co je to?

Našly jsme tam šílený věci.

Ve sklepě jsou fakt úžasný artefakty.

Podle mě Walter neví, co tam dole má.

Jako třeba co?

Něco, co je přinejmenším zajímavý.

Víte co? Tohle může počkat.

Kdo to může bejt?

- Hele! Nikoho sem nepouštěj. - Irene!

Proboha!

Irene, neotvírej ty dveře!

Irene, neotvírej ty…

Pizza?

My jsme si pizzu neobjednaly.

Já jo.

Irene, ty mě budeš mít na svědomí.

Jen počkej, až budeš mít děti.

Jo, jasně.

Díky.

Ten byl divnej!

Vyděsil mě!

Dáme si pizzu!

Nikdy jsem to nepochopila.

Studovat něco, co se stalo před stovkami let?

Má to svůj důvod, proč se tomu říká dávná historie.

Co je špatnýho na historii?

Mně přijde fascinující.

Zabývat se životy a příběhy minulosti a událostmi,

který z nás udělaly to, čím dneska jsme.

Vůdci a průzkumníci, který se nebáli

sami se někam vydat a vydláždit novou cestu.

To mě fascinuje.

Každej den se o tobě dozvím něco novýho.

Naše malá objevitelka.

A tenhle dům má velkou historii.

Kde Walter tohle místo našel?

Ani nevím. Byl na prodej a dostal ho za hubičku.

Takže? Cos našla?

No, našly jsme starou bednu,

na který byl nápis v němčině.

Stálo tam „Ve smrti jsme svobodní“.

Díky, ale ne.

Co v ní bylo?

Neotevřely jsme ji, ale bylo tam plno knížek a spisů

z druhý světový války a z 50. a 60. let.

Našly jsme i tuhle knížku.

Sigfried Sauer?

Možná ten, komu ta knížka patřila?

Fakt budeme večer trávit takhle? Já myslela, že se nebudeme učit.

Koukni se, to vypadá jak testy ze školy.

Třeba jen nechtěli nic vyhodit.

Když se podíváte, všechny jména jsou jiný.

A jsou tam i známky.

Třeba tady žil učitel.

Myslím, že je čas, aby naše malá princezna šla spát.

Co myslíš?

Jsem utahaná.

Necháme to na chvíli bejt, jo?

Myslím, že se dneska hodí, abysme tě uložily všechny.

Slyšíš to?

Máma mi vždycky říkala, že to jen andělé hrajou bowling.

Pojď, uložíme tě. Vyčisti si zuby.

Těšíš se na první noc ve tvým velkým novým domě?

Co to tu smrdí?

Nevím. Hovínko to není.

No, tak tohle se nehne.

To je strašný.

Nic takovýho jsem ještě nikdy necejtila.

To ten starej dům.

Ukaž mi zoubky.

Dobrý. Tak do postele.

Tak pojď, opičko.

Dobrou noc.

- Dobrou, andílku. - Dobrou.

Dobrou, holka.

Kdyby něco, budeme dole.

Regan?

Jo?

Běžte. Hned přijdu.

Copak je?

Irene, co tě trápí?

Jde o tu Alice?

Je to tak, viď?

Kdo je to?

To ti nemůžu říct.

Nemůžu ti pomoct, když mi to neřekneš.

Máš ráda děti?

Jistě.

Myslím, že budeš úžasná máma.

Jen pokud budu mít dceru, jako jsi ty.

Teď se vyspi

a ráno budou k snídani lívance, jo?

Dobrou noc.

Dobrou, Regan.

Sladký sny.

To je pokoj Alice.

Kdo byla Alice?

Co tady děláte?

Myslím, že Walter chtěl, abysme sem nechodily.

Koukni se na ten pokoj.

Je jak z jiný doby.

Neměly bysme tady bejt.

No nekecej.

Co?

Tohle je ten samej chlap jako na těch nacistickejch fotkách dole.

Máš pravdu, neměly bysme tu bejt.

Půjdu zkontrolovat Irene.

Určitě je v pohodě.

Víš, asi zavolám Paulovi

a půjdu spát. Takže…

Dohlídnu na ni.

Tak jo, jsi skvělá.

Díky!

V pohodě.

Dobrou noc.

Měla jsem pravdu.

Ten samej chlap.

Je to nácek?

Jo. Přímo v tomhle domě žil nacista.

Dej pod ni noviny, než bude mít nehodu.

Hitler byl posedlej okultismem.

Walter se o to hodně zajímal.

To musí bejt jeho dcera.

Vsadím se, že tohle je Alice.

Tenhle dopis je adresován Sigfriedovi.

Co je to na tý fotce?

Řekla bych, že je to amulet.

Vidíte dole tu francouzštinu?

Nacisti to pravděpodobně zkonfiskovali.

Znám to.

A znáš to, protože…

Francouzi z vesnice Oradour-sur-Glane.

Byli zmasakrovaný a všechen jejich majetek ukradli nacisti.

Myslím, že se to čte Oradour-sur-Glane.

Koukněte na tohle.

Náš Sigfried nebyl jen tak ledajakej nácek.

Chceš říct, že lidi, co žili v tomhle domě, měli něco společnýho s Hitlerem?

To je strašidelný, holky.

Kouknu, jestli není něco na netu.

Vezmi tu bednu, Regan.

Podržíš mi to?

No, bude to zábava.

Ahoj, zlato.

Jak se máš?

Dobrý, je to v pohodě.

Holky jsou ještě vzhůru. Nakrmils kočku?

Jo, nakrmil jsem kočku.

Proč to říkáš takhle? Tys mi tu kočku dal.

Co máš na sobě?

No, tohle dělat nebudeme.

Neřeknu ti to.

Ale no tak.

Nezasloužíš si to.

Víš, že jsem tu sám.

A přál by sis, abych tam byla s tebou, viď?

To si piš, zlato.

No…

Mám to krátký černý tílko.

To, co máš tak rád.

Jo.

A mám ty malinkatý kalhotky,

který nenechávaj moc prostoru pro představivost.

Tohle ale není jednostranný. Teď mi řekni ty, co máš na sobě.

Slyšels to?

Co jako? Musí to bejt u tebe.

Ne, u mě to není.

Je to tvůj signál.

Mluví do toho ještě někdo.

Paule.

Paule.

VYPADLO TO.

JO

ZAVOLÁM TI ZÍTRA…

ZÍTŘKA SE NEDOŽIJEŠ

Co?

PŘESTAŇ BLBNOUT. JDU SPÁT.

Tak jo, tady to je.

Ten amulet je z Francie.

Původně patřil řádu templářů.

Měli za to, že amulet zbaví svého nositele strachu a nenávisti.

Takže by na bojišti nijak nezaváhali?

Taky ale věřili, že ta věc všechnu tu nenávist a strach uchová,

což bude mít dalekosáhlé následky pro každého, kdo na něj narazí.

To je nějaká černá magie?

Ne, zamysli se nad tím.

Fyzický zhmotnění čirý nenávisti.

Ať už tomu věříš, nebo ne, je to dost mocnej symbol.

Nenávist?

Zachycená v amuletu. To je mýtus, že jo?

Měly bysme tu hulit? Vy jste si zapálily beze mě?

Co to dělá tady?

Amulet sem Sigfriedovi poslal někdo z Brazílie.

Na všech těch papírech se ale píše „Samuel Sears“.

Najdi ho.

Hele, to je Sigfried.

Samuel Sears z farnosti Franglavo, jenž pocházel z Berlína v Německu,

ve čtvrtek zemřel následkem otravy chemikáliemi.

Musel si změnit jméno na Samuela Searse.

Zanechal po sobě jediného žijícího člena rodiny, svou ženu Miriam Searsovou.

Pravděpodobně ho pohřbila na zahradě.

Miriam Searsová.

Učitelka na základní škole v Treemanu.

Manželka Samuela Searse.

To vysvětluje ty testy.

Hele, tohle je z roku 1968.

Alice Searsová,

dcera Samuela a Miriam Searsových,

byla o víkendu prohlášena za nezvěstnou.

Policie zahájila rozsáhlé pátrání,

které zahrnovalo i okolní okresy.

Kdo by nezdrhnul před takovýmhle tátou?

Je toho tady víc.

Miriam Searsová, vesnice Treeman, manžel Samuel Sears, narozen v Berlíně…

Bla, bla, bla…

Ale nic o Alice.

Jak je to možný?

Bylo to jejich jediný dítě.

Nic tady o ní není.

Zmizela beze stopy?

S tím počítačem něco je.

VIDÍM TĚ

WALTERE?

NEMĚLA BYS TU BÝT

Proboha, to bylo divný.

Co?

Zapla se kamera a někdo mi napsal.

Asi nás jen kontroluje Walter.

Dej tam porno, ať má nad čím přemejšlet.

Jo, asi to tak bude.

Bože, potřebuju sklenici vína.

- Ano, prosím. - Jo, souhlasím. Jdeme.

Co když Samuel Alice někam poslal?

Kam?

Nevím, do polepšovny?

Začínáš bejt tou Alice posedlá.

Už jsi jak Samantha.

Ukaž obrázky.

To je znepokojivá fotka.

Stařík v plynový masce?

Měla bych větší obavy z toho, proč ji má na sobě.

A kam tímhle míříte?

Co to má společnýho s tím, že jsme v tomhle domě?

Walter.

A proč by ten pokoj udržoval v tomhle stavu?

Je etnoarcheolog.

V tom pokoji musí bejt něco, co ho k tomu přimělo.

Etno co?

Co to jako je?

Hele, já zas umím francouzsky.

Klidně si dál vymejšlejte příběhy,

ale já jdu do postele.

Jo, Layan má pravdu.

Schoulím se a uspím se čtením.

Díkybohu, že někdo další dostal rozum.

Jo, taky bych se měla vyspat.

Počkat.

Co je to?

Jde to z pokoje Irene.

Proboha!

Irene.

Co je to?

Počkej. Rozsviť.

Kde se tady vzal?

Layan, dojdi pro ručníky.

To není dobrý.

Nepřijde ti to divný?

Ne.

Venku je bouřka a zatejká sem. To se u starejch domů stává.

A co ten mrtvej pták?

No…

Postarám se o něj.

Jsi v pořádku?

Nic mi není.

Je pozdě. Jdeme spát. Moje knížka se sama nepřečte.

Buď to, anebo xanax.

To je nejlepší nápad večera.

- Dobrou, holky. - Dobrou.

Pořád při čtení koukáš na telku?

Jak myslíš, že jsem prošla vejšku?

Jdou si pro tebe.

Koukni. Tady je jeden z nich.

Führer Adolf Hitler je právě teď v Paříži u Eiffelovy věže…

Nechte toho, holky, snažím se tu spát.

Už toho mám dost.

Odcházím.

Irene?

Irene.

NIKDO Z TOHOTO DOMU NEODEJDE ŽIVÝ

Irene?

Irene, co to děláš? Jsi v pořádku?

Ty mě hledáš?

Co?

Proč mě nikdo nepřišel hledat?

Ne.

Regan!

Regan!

Vydrž, Irene!

Regan!

Vydrž, musím najít baterku.

Počkej.

- Regan! - Už jdu!

Irene. Hned jsem tam.

Regan!

Irene.

Proč to máš otevřený?

Vždyť tu umrzneš.

Přišlo mi, že někoho vidím.

Venku nikdo není.

Chci maminku.

Irene, jsem tu já.

Bojím se.

Vrátí se až v pondělí.

Jsou to jen hromy a blesky.

Jdi zase spát.

Slyším nějaký zvuky.

Není se čeho bát.

Víš, že nedovolím, aby se ti něco stalo.

Co je to?

Vidíš?

Nic tam není.

Jen tvoje představivost.

Pod postelí nic není.

Prosím.

Musíš se pod tu postel podívat.

Nic tam není.

Ne, prosím.

Podívej se.

Budeš mít lepší pocit, když se pod tu postel podívám?

A půjdeš zase spát?

Tak jo. Slib mi to.

Slibuju.

To nejsem já.

Pojď! Utíkej!

Co je to?

Bojím se.

Nechci tady bejt.

Já vím.

Nevím, co se to děje.

Já jo.

- V tomhle domě se dějou zlý věci. - Irene?

Co je to za zvuky?

Já se bojím.

Pojď.

Betaine, vzbuď se. Betaine…

Pojď pryč!

To je Alice.

Proboha. Ten amulet.

Nabírá na síle, když je v blízkosti zoufalého strachu.

Musí bejt v tomhle domě.

Alice.

Poslouchej mě.

Ať už je ta věc cokoliv, živí se tvým strachem.

Stává se tvou nejhorší noční můrou.

Irene,

musíš čelit svýmu strachu.

Ty…

My nesmíme dovolit, aby nás pohltil strach a nenávist.

Nerozumím tomu.

Alice je jenom ztracená holka.

Dobře?

Musíme tě odsud dostat.

Drž se za mnou.

Irene!

Irene, ne!

- Irene! - Regan!

Irene, pojď.

Regan!

Běž!

Tátovo auto.

Proč tu pořád je tátovo auto?

Potřebuju, abys tady zůstala.

- Proč, Regan? - Jen mě poslechni!

- Co? Co je tam? - Ne!

- Musíme jít! - Co je tam? Regan.

Musíme bejt statečný.

Jen tak se dostaneme z tohohle domu!

Nedovolím, aby se ti něco stalo! Jasný?

Poslouchej! Vrátíme se do domu,

projdeme kuchyní a prolezeme dvířkama pro psy.

Drž se za mnou, dobře?

A neohlížej se!

- Dobře. - Teď, Irene!

Pojď, poběž!

Irene, obejdi to. Jsou tu střepy.

Tak pojď, Regan!

Irene, prolez těma dvířkama! Běž!

Regan, tak pojď!

Prolez už! Běž!

Regan!

Regan! Tak pojď!

Irene!

Irene, uteč!

Nemůžu utýct!

Běž, zlato!

Ne!

Regan!

Do tohohle domu nikdo nesmí.

Táta by se moc zlobil.

Už jde.

Ty mě hledáš?

Irene!

Pojď sem.

Podívej se na mě. Co tady děláš?

Pojď, půjdeme do auta. Jdeme.

Kam mě to vedeš?

SEARSOVA CESTA

Ten amulet.

Proč mě nikdo nepřišel hledat?

Nikdo tě nehledal?

Alice.

Zůstaň tady. Hned jsem zpátky, jo?

Co to sakra…

Haló?

Jen jsi chtěla, aby tě někdo našel.

Už nejsi sama.

Haló?

Regan!

Regan?

- Regan, co se to děje? - Virgile.

- Zrovna jsem našel Irene na silnici. - Irene? Kde je?

Je v pořádku. Je v autě.

Musím ji vidět. Musíme odsud pryč!

Regan, kdo je to nahoře?

Virgile!

Poslouchej mě! Musíme jít!

Ten dům je ke mně velmi laskavý.

Co se tady sakra děje?

Virgile! Ne!

- Irene! - Regan!

Můj bože!

Co se tam stalo?

Jsi v pořádku?

Nic mi není.

Měla jsi pravdu.

V tom domě se dějou zlý věci.

A co Virgil?

Irene, musíme odsud pryč.

A Alice?

Ta už tě nebude trápit.

Jsme tu ty a já.

SEARSOVA CESTA