Original subtitles

V I P 4 K

Čau.

Tak co, taky jsi se zdržel? Jo jo, já jsem ještě musel dělat laborky. Co ty?

Zase jsi skončil po škole, však mě znáš.

No jo.

Ta dojítelka, to víš.

Ale nemáš cílo. Jeď, jeď určitě. To je odsluze zakouřit. No.

Rozmejde dneska.

Každý. Ježišmarja.

Máš vojení? Ne.

Konečně to chytlo.

Pánové?

Dobrý den, paní ředitelko.

Co vy tu takto pozdě?

Čekáme na autobus.

Já mám pocit, že nějaké lumpárny se tu možná dějí.

Žádné lumpárny.

Nebyl jsi dneska náhodou už po škole? Tuším, po druhé tento týden?

Jak to? A důvodem bylo co přesně?

Jak to můžete říct?

Nemá hru. Že říct takhle, že říct takhle, nevím, že se o tom mluvíme.

No mě má, v rámci pracovní doby. A jehož mám takové lidi okolo sebe, musím

pracovat i po pracovní době. No jo, to... Já si vás nemůžu nechat... Až moc

pracujete. Tak je to moje práce, proto jsem říct takhle, protože toho práce

dělám výborně. No jo, já vám padím.

Co prosím? Že vám padím.

Jo, vy mi fandíte, děkuji, děkuji.

Takže tady, vidíme se v pozdělí.

Na shle, paní ředitelko.

Takhle máte věci.

Tak jsem se na tebe těšila.

Já jsem myslela, že pláce nikdy neskýt.

Myslím, že to může být mnoho.

On si tak to řídil.

On nic musí nevšimat.

Patrně. Dnes ještě musíme být do práce.

Já vím.

Poznamená.

Vítal na ty dostávky. On tam zváří kouřil.

Kouřil.

Kouřil. Kouřil.

Děkuji.

To jsme zapomněli.

Myslím si, že by se vedení naše instituce nelíbilo, že ředitelka má

řidičem. Jak budeme ten autobus kontrolovat?

Kontrolovat? Jak je blbě.

Ustnul jsem v autobuse, zbudil jsem se, nečekaný překvapení.

To ještě uvidím.

Ani o to nepřemýšlím. Za tu poškolu jsem pěkně nastrvený, takže uvidíme, jak

tohleto informací naložím.

Co budeme dělat?

Nažím sapnout, ale jinak já nevím.

Já bych ho zakoupal.

Jinak já bych ho zakoupal.

Ty tam mlč.

Dva jedno studenta míň.

Uděláme z něj komplice. Komplice?

Jak jako komplice?

Komplice? Komplice, no.

Teď jsme dva. Co myslíte?

Když ho přidáme, budeme tři. Anci nemůže stížovat, že děláme něco špatného,

proto něco špatného.

Což mimochodem kvalitní sex můžete dělat s náma. Co máte s plánou?

No chceš radši zakopat? Ne, ne. No vidíš.

Jste pod tak, stále tady počkejme. Dobře, dobře, stojím.

Pani ředitelko.

No nic, uděláme z něho toho komplice.

Jak jako komplice?

Takhle. Jdeme venku, druhý venku.

A máme to.

No dělá se.

Vidím tady velký potenciál.

Potenciál?

Zdělávací vzrůst.

Až se to takhle nepřinechám, že jo? Pani řídilko, holo, že zajíčky, strejdo.

Ale, jo, tělpa dva.

Malého a i velkého.

A líbí se mi, jak říkáte problémy, paní ředitelko.

Jak?

Počkejte, pánové.

Nemusíme být zas tak formální.

Takovou iniciativu u vás běžně nevidím.

To víte, snažím se, paní ředitelko.

Neboč mi taky na chvilku.

Je trošku takový žádlivý, divý na něj.

A více by jste žádlil.

Skazil jsi plán.

Máme nový plán, jak vidíš.

Ženskou máš celé dobrou, to ti povím.

Umí, umí.

To jsou taková naše páteční odpovedny.

Já se budu přidávat častěji.

Děkujeme.

... ... ...

...

... ... ...

...

Máme naši kamarád studenty, he?

Tyhle příklad. Zroufám ty. Pani Lidlko, zroufám. Je zdravně vyšla.

... ... ... ...

Nešel jsi na něho?

Je můj.

Co to je?

Co to je?

Mě brzy dnešek padnou.

Čurák se mi zapikne až do krku. Tak pojďte zapikneme až do krku.

U tě na čelostné výhody, vždycky.

Nevím, dívej, pro mě to taky není jednoduché.

Dívej, jeden dole, druhý nahoře, tohle jsem způsobila. Ale víš, že mám to, jo.

jo, je to slyšené.

Možná bych tady nebyl, ne?

Víš?

Jak jim se to líbí, tak to mi musí taky. Jo, jako není to tež špatné, nakonec.

Je to nejstřečně.

Pojďte, paní Nikolko.

Pro mě dáte studenty? Jakože je to dárek od sebe pro mě.

Máj proka krásná, plavká.

A tento i také, velký turin.

Nechvále. Nechvále.

Nechvále.

Nechvále. Nechvále.

Nechvále.

Děkuju, že mě vypaní, divitelko.

Takže pan říká, že jsem vždy ať.

To víš, že jsem nikdy nekouřila?

Kouřila jsi ještě a nekouřila.

Nezáleží co.

Tak,

kusíme to ještě jednou.

Co se

můžeš

dělat rozhlednout pod prstenku?

Jak poručíte paně Lítanko?

... ...

...

... ... ... ...

Krásný, mladý.

... ...

...

... ... ... ... ... ...

Nebudu si těžovat.

Nebudu se stát příliš po škole.

Po škole zůstat můžeš, ale ne ve škole.

Můžeme si užít na obou místech, ne?

Když jsme si takhle potykali.

To je ono.

Opatrně na hlavu.

To je ono, paní říká.

To je ono.

... ...

...

... ... ... ...

...

Tohle jsou opět zvyky, ano?

Tady se odsvíjí o tom nahoře.

To bych se nezvykal.

To bude rádi dát do tý veček.

... ...

...

... ... ...

... ...

Nekeď se ještě ukej.

Můžu být rád, že vám to napráším.

To musím to určitě, to byste tak udělal. Máte můj tichý kouz, prosím tě.

Posluň tě pryč.

Můžu posunout pryč, jo.

Pojď do ní zítra.

Ty mi chcete bude říkat, co já mám dělat? Nejsi.

Podrž mi to.

Můžeš s tou pičou trošku, to je ono. Takže bych se vám měla, víš, hezledem.

Já vám zhledu si ty káme, prosím tě.

Co jsem ti tykala?

Chceš, abych tě vypala, hezle?

Víš, to půl.

Ještě malinko, to je ono. To je ono.

To je ono.

To je ono.

To je ono.

To je ono.

To je ono. To je ono. To je ono. To je ono. To je ono. To je ono.

To je ono.

To je ono. To je ono.

Neskvělíš, proč to děláme.

Chceš jít na kapu?

Co vzpělí mužní?

Co ti tam stopu?

Koukeř se, jak mu to dal.

Pak mi řekne, jak ho mám odnámkovat.

Já si myslím, že jasná jednička, jasná jednička. Vršetí tolpka, pochvala. No,

by se mi moc líbilo.

No, dobře, že důdko.

A důdko, paná, dobrého.

Já se vůbec nevěděl, jo, ale si modrýtejte svoji, ten svůj novno, co to.

Svědomíš, že to je.

To je můj, ty vole.

To byste znovu nedostali.

Máme šalpečky.

Máme šalpečky.

Máme šalpečky.

Tak si taky nebývat dřůvy.

Nehládejte se.

Koroník, můžete se tady předít na ten sex?

Ty vole, ne. Jakože... Já dám oboje, jo?

Jako mrzl, tak ten sex. A já tě nechci poslouchat, držu ho.

Zapoj ten.

Neposlouchaj, zazpět si už.

To je ono. Cítíš se během toho čurnáka?

Něco, jo.

To je nejlepší.

Už ještě než tvůj prý.

Neříkám, ten jeho je lepší. Co jsi tam říkal?

Ty jsi neviděl, co to má v kamotech? To je ono. To je ono.

To byl zahambený, víš? Tak to je.

Říkám, takový zahambený, ty veře.

Ono.

Kamote, zásuň.

... ...

...

... ... ... ...

Takhle to máš myšlený. Trošku rozstavuješ.

Ale to pořádné péro. To teprve přijde.

Lásko, pojď za mnou.

Mám tam kole na pozem.

Tady to tak chytnu.

Tady to chytnu.

Přestávám hlavně prvé.

Dědku ty vole, komu ty se chceš smát?

Radši mrdej.

Buďte potichu, asi to chci užít.

Šla to tak dlouho, já jsem ještě neměla orgazmus.

Udělám je to pořádně, něco to mládě nezbavne.

Mě to půjde.

Seš tam ještě? Jo jsem tam.

Můžu tě půjdem nové třeba? Ale když tam kapkou.

Když to ještě. Když to ještě.

Můžu tě půjdem nové třeba? Ale když to ještě. Můžu tě půjdem nové třeba? Můžu

půjdem nové třeba?

Můžu tě půjdem nové třeba?

Vám to tě třeba řekněte.

Krásný, krásný.

Jako opravdu, pane ředějič.

Krásný, smekal. Ta kvalita.

Hele, mě ti jasné, že se to někdo dozví.

Tak ty budeš ten první, koho já vyloučím.

Myslím si, že to chápu dobře, paní ředitelko, ale asi to budu potřebovat

jednou zopakovat.

Co? Že to nemáš někde vyklícat?

Přesně tak.

Musím uznat.

že se do toho budu muset znovu zapojit.

Co to budete dělat? Mají si jí velkou. Co to děláte, manám?