Original subtitles

Vzdálej mě.

Už je deset hodin.

Jsi dneska spala nějak dlouho, ne?

Co?

Vzdálej.

Deset už.

Ne.

Ne. Ne.

Nechám tě v minutu, jo, na rozebrání, teda, na probrání, na rozebrání, na

probrání, jo.

Tak jo.

Tak jo, tak pak přijď, jo.

Děkujeme.

A uděláš pak něco k snídaní?

Ty jo, když připraveně se děláš, ty jo.

Já jsem se přišel podívat, co jsem tady, co něco slyšel, jako.

Je, tak krásný.

Tak můžeš pokračovat.

No to nejde, teď si... No tak když jsem tě viděl, no.

Když jsem tě stejně viděl.

Tak protože mě to prostě tak zrušilo, že... Já tě prostě nemůžu pomotykat.

No to ne, já taky nemůžu teď pomoct. To dívej, jo. Já to dívej, jo.

Podívej, jo.

Možná pak přece být otevřený.

Podsákám. Bude makrý. Nemůžeš takhle sákat.

Já jenom můžu.

Což tak.

Jo, to sákám tě. Prčku.

Můžeme odprchovat.

Tak jo.

No.

Já bych pak neštíhl.

Myslím, že ne.

No, to jsem kvůli.

Oliznutí. No můžeš oliznat.

Potěmně.

Já se pak ale normálně tak střím, ne? To se pak nemůže stát.

No jo, tak ale stálo se.

Ale já to vedu jinak. Jako když nic nikdo nebude říkat, tak nikdo na nic

nepřijde. Dobře.

Tak ale jestli to stane jenom mezi náma. To stane.

Určitě? Ano, to stane 100%.

Jsme mezi námi.

Jenom mezi námi.

Ježíš, a co tě baví nejse?

Jo.

Ne nejvíc, ale zrazně to baví. Zrazně. A je to vidět.

Jo.

Já jsem to mluvila, že manžel. Ten mě jsem přihlásil.

No, za to může on?

Může za to on.

Přesně, oba dva za to můžou.

Jo.

Můj manžel a tvůj manžel. Ano, přesně tak.

Tak krásně.

No podívej se.

Máš tři milóty větších chuť ale na to, víš? Jo.

Ale to můžeš ty.

Ne, nemůžu. To můžeme oba.

Můžeme.

Je trošku zima, víš? Jak je zima, jo? Jo.

Musíš něco dělat, že jo?

Zahříš, ne?

Zahříš, ne?

Takhle pěkně, většinou zahříš.

Jo, zevnitř.

Takhle se tě něco zdruh.

Jsi krásně mokrá.

Můžu dělat mi to tady?

Jo, snad taky.

aaa aaa

aaa aaa

aaa aaa aaa aaa aaa

Tak já jsem byla po druhé teda. Jo. Jo, a co ty?

No já si to nechávám. Ty si to necháváš, jedu na to.

Ještě krásně.

Na co si to schováváš?

Úplně na to nejlepší. Ano, nechceš mi to taky dát.

Chceš? Chceš, že jo. Jo.

Jo, že chceš.

Jo.

Jo.

Jako nesmysl se udělal, víš.

Tyjo,

to jsme mu tam udali.

To teda jo.

Je se celá posíkaná.

Ty vole.

No teda. To bylo ale dobrý, víš.

Krásný teda.

Nevím, jak to tedy budu tvářit, až tam budeme všichni pohromadě.

Tak doufám, že nebudeme muset ukrplit všechno.

No to já nevím.

Jakby se na to nedá přijít, ne?

Neměli by, ne?

To doufám.

No.

Ale já tě nechám obliknout, ať to není takový blbý, když už asi myslím, že

Teďka už.

Teď už je to úplně jednoho.