Original subtitles

Připraven neboj s vetrnými hýly.

Mám super brýle, to mi stačí.

Čau.

Tak jde na to?

Poslední, poslední, poslední!

Dobré? Hezký.

Ty vole, ta vladura je příjemná.

Slečna, krásná slečna.

Můžeme prošet s váma.

Já si říkám, má hezký nohy.

Jo, tady něco bude, no.

Dobrej.

Měl

jsem

se zeptat, jestli to není nějaký to, kde si můžeme dát vodu ještě.

Čau.

Se učíš, ne?

No, já jsem teď na Facebooku. Jo, zůstý.

Co má budoucnost?

Ale tak já jsem, ale ještě ne.

Bejku, nebudeme už se někam napít, jo? Jsem fakt zvířejný. Teď potím, jak

Ne, jsi hodná, děkuji. My si zajdeme někam.

Tak jo, samozřejmě neučím, ale... Tak jo, tak já se vrátím sem.

Jo, nevadí to.

Tak jo. Já tě pozvem na vodě.

Jo, no.

Já tě pozvem na víno. Hele, já beru vodu.

Je to daleko.

Je to daleko, no. Tak probíjte to dnes.

No, jakože...

Sorry. Hele víš co bych... Já půjdu za vám.

Sednem to? Sednem tady nebo?

Sednem tam.

No je to nejblíž hlavně.

Já bych... Co si dáš?

Tak já si dám vodu. Slečně jsem slíbil taky vodu, takže dvě vody.

A chceš to víno nebo nechceš?

To je blázen.

Jak chceš?

Jedna voda? Můžu si jednu vedle tebe?

Lehký voda?

Děkuju.

Nechci se všechny zkálit, čo?

Já tím končím.

Já tím končím. Já tím končím. Já tím končím. Já tím končím. Já tím končím.

Já tím končím.

Já tím končím.

Já tím končím.

Čus. Čus.

Podržím.

Ženský mají kabelky na rameni. Taky smytnou kabelky.

Chceš říct, kolik mi je?

Já si typnu. Dvacet. Já jsem typnul devatenáct. Já typuju dvacet.

Měňující. Chvilka na pět díl. Chvilka na pět díl. Chvilky. Panko, chcete vyjet?

No určitě.

Jsme doma dvacet.

Nééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé

Tak můžu?

Já jsem to objevil.

Hele, my přijdeme ještě. Jo?

Můžeš ti další víno přiníst?

Zatím.

Ty pojď.

Pojď.

Třeba takhle svoje ahovo.

Čau. Čau.

Čau.

A ty holku tam.

Čau, koukáme na ten způsob.

Nezabíjáte se.

Nepůjdeš... Nepůjdeš s náma zabíhat pak?

No ale já se ještě musím zasvědčit jednu serii a ty taky, takže... Jo?

Teda jsi tu s náma?

Tak já to zvládnu. Jo, to zvládnu. Co posloucháš na telefoně?

Ale ještě k jasnou až.

Těšinu.

Já ti

pomůžu,

tak tady tě chytnu a budu tě zvedat.

Pomáhaj.

Teďka mi dej nožku co dělat.

Pojď, je pokud, je pokud, je pokud. Tak.

Hezky.

Hezky.

Můžeš mi zvedat. Dobrý?

Jasný.

Jasný. Tak ukáž.

Matkej, we.

Hezky. Ty vole.

Co je? Já gokám na libu, já co děláš, až nežkářím se si.

Tak nasaď tempo.

Jako na běh, jo? No jasně.

Tak jako vyklusávám. Tak pojď.

Studuješ ještě nebo?

Studuju, pracuju.

A co děláš?

Jsem na kuchy poraden.

Super.

Jdu za ní hodku.

A koučí jedna?

Jako osmnáct?

Dvacet dva.

Kdybych chtěl polichutit, veď. Jo.

Jsi strašně dneska, víš, jo? Jo.

To by vysvětlovalo, proč po mně všichni jak obě koukají.

No, tak to já se třeba nedivím, že tohle každý kouká.

Máš hezký úsměv. Jo, děkuji.

Hala, šla bys večer třeba s náma toho, někam na drink?

Večer, určitě ne.

Večer nemůžeš?

Ne.

Já se domů odjíždím.

Škoda.

A co máš?

Podle toho ještě...

Ale to my bysme pak mohli klidně odvízt, jestli bys chtěla. Do Plzně?

No, proč ne?

Nebo blbá, ne?

Za pušu, ale.

Za jednu pušu. A už tady.

Jo,

za pořádnou pušu, ale.

Jak věřím, že za jednu pušu.

Tak, za pušu.

Co jste dneska? Co jste domluvili?

Hála, jdem sednout, dáme si pití a pak jsem se s

teškou domluvil, že když mi Ži odvezu do Plzně, takže dostanu k nejpustu.

Ne, on mi navíc, že mě odveze a pak řekl, že zapustu. No jasně, a jak jste

domluvili? Já jsem řekla, že si to rozmýšlím.

Aha. Takže tady má auto.

No, až jak mi ho pučíš, ne, ty vole, kámo, hele.

Teď poslal do Plzně, hele.

To benzín ti zaplatí.

Že jsi hrozně krásná, tyjo, ale hrozně. Já nevím, že se opakuješ. Nejsem, nejsem

ani namalovaná, tyjo, nekoukám, to je hrozně.

Když se někdo cvičí, tak se ani nenaličí.

Pojď večer na drink.

Musím jet z domu.

Pojď asi na chvíli.

Nebo ke mně co, na flašku vína?

Ne.

Tak ne, musím jet z domu večer.

A pusu ti dát můžu?

Povezeš mě?

Povezu. Fakt jo?

Hodím tě na metro.

Hodíme tě pak ze vrhu na metro.

Ale chci velikou pusu.

Jezdí Marečko na metro.

Tak tě dovezem až na vlak.

Co ty na to?

Ne, co si to o mě myslíš? Tak nevím, teď jsem jediná, která tě nazaskočila.

To je takový reflekt.

A když tak nad tím přemýšlím, tak to dělám jenom pouze ve chvíli.

Takže je to jasný.

Ještě náměrná.

Byla jsi červená.

Takže jo.

Myslela, že už to vidějí, ty podpořenky.

Ono je tak zblížka.

Ne,

první to znám není.

Tak pojďte.

Tak pojďte. Tak pojďte. Tak pojďte. Tak pojďte. Tak pojďte.

Tak

pojďte.

Pomož mi s tím, já nevím.

Tak se bavím.

Ale bože.

To pouští vždycky.

Jo, jo, jo, můžu právě.

Rektří a play, ne play.

Předtím, předtím, předtím, předtím, předtím, předtím, předtím, předtím,

předtím, předtím, předtím,

předtím.

To si hrozně chtěj.

Ale hrozně.

Co s tím budeme dělat?

Já bych věděl, co s tím budeme dělat.

My bysme měli jít zpátky.

Ne, budeme tady.

Tam nic není, za nic nevěděj.

Co je?

Protože se tohle teď neznamená nic nejistého.

Máš jako důkaz, jo?

Konec.

Děkujeme.

Je to rozumný? Jo.

Já to neposunu, vítěz.

To

stejně

poznáš, že to nejvíce radši pomůže.

To ještě novou stranu.

Ty pochodíš běžně, no.

Běžně, ne.

Ahoj.

... ...

...

... ...

Eee...

Mám se dívat, kde lidé tak nic nemluví.

Jsou kreči.

Jo. Jo.

No tady paní normálně je. Koukáš? No nekoukáš, ještě je tady.

Takhle hlavně, aby mě neviděla.

Paní, veďte pryč.

Nechodí tam lidi? Ne.

Už nejpomniš če...

nejsíš na nejlepší.

Třeba mám to.

Někde jde. Někde jde?

Tam tady koukám.

Nečuju mu čuráku.

Většina za kěl.

Pojď! Pojď! Pojď!

Ok. Uchutnat?

Nechci, Jakuba, a ty chceš uchutnat?

Je dobré, jo? Já už jsem na nukam měla.

Stejně jsem rád, že jsem tě poznal.

Teď jsem tě poznal docela dost, viď? No.

Dozadu ještě ne.

Zase?

Ještě jednou.

A ještě jednou. A ještě jednou. Pojď, já budu to.

Jsi už tady, jo?

Ale kámo, dík za počiní.

Tak já jsem si alespoň zaběhal, rozumíš? Jo.

No, fajn.

Ale my jsme si taky zasportovali.

Cože? Vždycky nám nic nedělali. Jsi blázen?

Vidím ty vlasy, slzavý. Ukaž. Já ti dám slzavý. To je mužová.

Ale já jsem jí ale slíbil, že to, že ji odvezeme. Kam?

Kam to potřebuješ?

Na vlák nebo na autobus.

Na vlák nebo na autobus, jsem jí to slíbil. Jsem dostal pustu.

No já se jdu to.

Já hledám auto tamhle a ty seš tady.

Hovado.

Tohle jsem nedělal ani na ušňáku.

To ti nevěřím.

Ale z jednoho šupku láska není, tak si toho nechte.

Více jsme si zatvíčili dobře? To jsme zatvíčili všichni tři, tak já nevím co

ti nelíbí.

To se na mě zase nevybodnou.

Tady už střetím. Jsem žentlmana.

Přepakujeme se někdy?

Přeskočit zasledující ráno, ne? Počkejme tepři dvíři.

Ať si to bys nechtěl, bys si to přesokočila.

Ty jak, já nemám teď to? Ty jo, nemůžeš mi to napsat.

To uděláme.

Jo, já ti dám svoje hled.

728?

615?

413.

To by mě zajímalo, jak si mě tam ukládáš.

To by mě fakt zajímalo.

Kdy máš se zase?

Jsem dneska za den.

Dneska jsi přetek.

V sobotu.

Nebo v neděli.

V sobotu, co nejdřív, chci vidět zase.

Půjdem.

Půjdem.

Chceš nějakýho jiného auta?

Takhle jsem to nemyslela, samozřejmě. Ne, tak jestli chceš, tak se můžeš třeba

sobotu stavit ke mně.

Chci tě na to.

Jo? Já udělám nějakou dobrou večeři, kouknu dobré víno, kouknem na nějaký

a...

Super. Tak si napišem. Já jsem ti porozuměla, jak bych tam měl mít městí.

super. Není to nikdo neznámý, jak odpravovat příležitosti.

Já si to hned uložím.

Jak přijdu domů, tak tohle. To je úplně návrh, než jsem se ho zapomněl, tyjo. Já

bez telefonu jsem jak bez rutin, co? To je těžký. A já taky.

Já to znám.