Original subtitles

PLÁČ PRO BANDITU

Z nařízení krále ze 4. dubna léta Páně 1817,

bylo rozhodnuto, že rozsudek vynesený soudem bude vykonán nyní na tomto místě.

Po ověření a podpisu

jménem Jeho Výsosti krále Ferdinanda přečtu

jména těch, kteří budou popraveni oběšením

Francisco Martin Puro z Osuny,

Antonio Gomez Charanga z Torremilana,

Diego Rodriguez Villarasa z Luceny,

Francisco a Juan Sanchezovi z Alpujarras v Granadě,

Manuel Exposito z Esparragalu

a Aurelio Torremocha z Carcabuey.

Byli shledáni vinnými z vražd a jiných zločinů proti společnosti.

Poprava bude vykonána dnes v poledne.

Bylo také rozhodnuto, že ostatky Francisca Martina Pura,

jejich vůdce, budou vystaveny na různých veřejných cestách

v této i jiných vesnicích pro výstrahu ostatních.

Ani Aurelio nedostal milost, i když bojoval proti Francouzům,

pověsili ho s nimi.

Diego brečel jak ženská. Dokonce prý chtěl kněze.

Ale Francisco se choval jako muž.

Ani na chvíli nepovolil.

Když do něho vbodli nůž,

smál se jim do tváře.

Jsem z toho ještě celej pryč...

Už o tom nechci slyšet.

Už nikdy!

Běž ke vchodu zjistit, jestli tě nesledovali.

Nikdo za mnou nešel.

Všichni se koukali, jak Francisca svlíkaj do naha.

Nenechali mu ani košili, když jeho ostatky umístili na cestách.

Tak se král odvděčuje těm, kteří bojovali s Francouzi.

Lidem jako ty a já, Smutku. To je jeho odměna pro nás.

Řekl jsem, že o tom už nechci slyšet, rozuměls?

Co budeme dělat? Musíš rozhodnout, Smutku.

Pojedeme na jih. Je to lepší než zůstat zde a nechat se pochytat jako krysy.

Antonio! Vystřídáš Jednoočka.

Neboj se. Zdřímnu se a pak budu hlídat.

Ani hnout! Zastav nebo tě zabiju!

Co tady děláš?

Je s vámi El Lero?

Sotillo!

Kdo je El Lero?

To musíš vědět líp než já.

Je to bandita.

A ty? Kdo jsi ty?

Je sám.

José Maria Hinojosa Rodriguez. Přítel mě požádal, abych se zeptal na El Lera.

Musím ho najít.

Hledají tě?

To je moje věc.

Proč po tobě jdou?

Zabil jsem.

Proč? A kde?

Kvůli ženské. Během slavností v Jauje.

Jakého svatého patrona slaví v Jauje?

Svatého Michaela.

Kdo je tam starosta?

Don Anselmo del Pozo.

Spravuje pozemky Medinovy rodiny. Ta bydlí v Cordobě.

Cos dělal v Jauje? Pracovals na vinicích?

V Jauje jsou jen duby a kaštany. Vinice začínají až při úpatí hor.

Daleko od vesnice.

Stát!

U neplodného stromu

jsem přemýšlel o tom,

jak málo přátel má, jak málo přátel má

každý, kdo nemá co dát.

Ach, u neplodného stromu jsem přemýšlel o tom, ...

Řekneš nám, kam jdeme?

Jedeme chvíli a toho máš dost?

Hledám pro nás úkryt.

Komu se to nelíbí, ať to řekne hned.

Přenocujeme v hostinci El Alto.

Překvapíme je.

Přenocujeme tam a ráno odejdeme do hor.

Koně v tom vedru nevydrží.

V hostinci je vyměníme.

Co když tam koně nemají?

Tak necháme odpočinout ty naše

a do hor půjdeme v poledne nebo až si odpočinou.

Když zdechnou, ztvrdneme v hostinci.

Pojedu rovnou za El Lerem a zůstanu s ním.

Zůstaneš tady, Jimenezi.

A dobře si rozmysli, co uděláš.

Možná to zní divně, ale jsem tu poprvé.

Ovšem. Nechci tě urazit, ale na dvoře

se nikdo nezajímá o to, co se tu děje.

Liberálové se bouří proti králi

a král je nemá v lásce.

Komtesa je téhož názoru?

U této pečínky člověk zapomene na všechny starosti.

Ta se o politiku nestará.

Ve všem ctí krále.

Jede se podívat na své panství. Zdědila ho

před mnoha lety, ale nikdy tu nebyla.

Její pozemky jsou den odsud.

To musí být krásné, mít něco, co jsem nikdy neviděla.

Máte štěstí, že poslední popravy vyčistily cesty.

Před pár týdny tu každého oloupili a některé i zabili.

Bylo jich sedm a všech sedm je po smrti.

Jednoho jsem znal.

Jeho táta byl kostelník ve Villarase a kluk neměl chybu.

Mysleli jsme, že z něho bude kněz.

Pánové. Nesnězte všechno. Nechte také něco pro nás.

Byla to zajímavá podívaná.

Krásná a vzrušující poprava.

Je vidět, že jste nebyl v Madridu.

Komtesa má tak bílou pleť! Nikdy jsem neviděla ženu, jako je ona.

V Madridu vás peníze udělají krásnou.

A bílá je, protože se vyhýbá slunci.

Je pořád zavřená v tom svém paláci.

Kdybys ji zavřel do sklepa, taky by byla bílá.

Ona by byla bílá, ale já bych byl celý rudý z vína.

Neslyšíš, že někdo klepe, Vincente?

Už jdu, ženo. Už jdu.

Nedejte se rušit od večeře, pánové.

- Pozdrav Pánbůh. - Dejž to Pánbůh.

Bratře, mohl bych tu přespat?

Dobrou chuť, pánové.

Byl jsem na trhu v Carcabuey. Kůň je unavený. Rád bych tu přespal.

Myslel jsem, že nenajdu hostinec.

Už jsem začal mít strach.

Co říkají lidé o těch popravách?

Moc ne. Prý nepohřbili jejich vůdce,

jistého Paca Martina.

To je pravda. Vystavili ho pro výstrahu ostatním.

- Ani hnout! - Všichni ke zdi!

Nikdo ať ani nehlesne!

Sotillo, podívej se do sklepa!

Antonio, vyveď tyhle dva!

José Maria si vezme tyhle.

Jimenezi, zajdi do stáje!

Je někdo nahoře?

Jedna panička z královského dvora. Je jediná, kdo má nějaké cennosti.

My ostatní jsme chudí. Nic tu není.

Opovažte se jí dotknout!

Co chcete?

Okamžitě opusťte můj pokoj!

Počkej!

Tu máš.

Musíme najít El Lera, ať je kdekoli.

Cokoli, jen ne riskovat naše životy tímhle provokováním úřadů.

Po mnoho let jsem riskoval život, a nebojím se to udělat.

Ani já, Antonio. Ale ne takhle.

Na té herce nikam nedojedeš.

Když chce skutečný muž něco říct, řekne to nahlas.

Jediné co chci říct je, že jdu pryč.

Jdu za El Lerem. Nebo jinam. Ty už mi poroučet nebudeš.

Kořist si rozdělíme až zítra.

A o tom, kdo se bojí být se mnou, si promluvíme také zítra.

Já se nebojím. Ale jsou věci, které chlap nikdy nedělá.

Kam jdeš?

Za to, co udělá jeden z nás, platí všichni. Nezapomínej na to.

Klid!

Dělej, vstávej.

Nech ho, Antonio.

Neslyšels? Nech ho!

Říkal si o to!

Počkej, Smutku.

Zabiju tě!

- Sotillo, Cigáne! - Ani hnout!

- Nech toho! - Pusť mě!

Pusť mě!

- Pusť mě! - Přestaň, Smutku!

Za tohle mi zaplatíte, přísahám!

Teď!

Jedeme, Antonio! Nech ho tu, stejně dodělává.

Pojď!

Ne, zůstanu tady.

Jak chceš. Budeme v Údolí psů.

Rychle, jedeme!

Podívej se, Sotillo, co jsem tam našel!

Tento oheň může být vidět z dálky.

Musíme pryč!

Takhle bych podpálil celou Andalusii.

Musíme pryč, Sotillo!

Chci si to vychutnat až do konce.

Vyléčí ho to?

Nech ho odpočinout několik dní.

Nesmí se hýbat, Je silný a brzo bude v pořádku.

Ať nás svatý Kříž ochrání od zlého...

Kde jsme, Antonio?

Nechal nás tu jeden přítel. Na pár dní.

Zdá se, že nejhorší je za námi.

Kde jsou ostatní?

Připojíme se k nim, až to půjde. El Sotillo na nás čeká.

Jednou ti oplatím všechno, cos pro mě udělal, Antonio.

Kdo je Maria?

Stařena říkala, že se nesmíš hýbat.

Co víš o Marii?

Mluvil jsi o ní celou noc.

Zabili Jednoočka.

Dones taky víno!

Co byste rád, otče?

Ti muži mě potřebují.

Máte špatné informace. Ti muži jsou mrtví.

Pak ale...

Otče! Zpověď! Chci se vyzpovídat!

Vyzpovídej mě, otče!

- Přestaň! - Zůstaň, kde jsi!

- Přestaň, Sotillo! - Nech mě!

Dost. Teď jsem tvůj vůdce já.

V hostinci jsou dva muži. Antonio a já se o ně postaráme. Jdeme!

Desátníku, četaři, stůjte!

Ani hnout!

- Cigáne! - Co?

Jdeme dovnitř!

Dovnitř, rychle!

Stůjte!

Stát!

Na váš rozkaz, poručíku.

Mám příkaz doprovodit poštovní vůz do Cabry.

Můžete se vrátit do Belmezu.

Moji muži vás vystřídají.

Ano, pane. Nějaké další rozkazy?

Ne, děkuji. Jeden z vás si sedne na místo kočího.

To je Antonio! Pojď, popovídáme, kamaráde.

A kdo je ten s El Sotillem?

To je teď náš vůdce. Přišel tě za námi hledat a teď je to náš vůdce.

Hej, Montesi, přines nám nějaké víno.

Co jsem přijel do Cordoby, slyším jen o vás.

Hospoda, poštovní vůz... Na to, že je vás tak málo, klobouk dolů.

Říkals, žes přijel do hor, abys mě vyhledal?

Měl jsem ve vesnici nějaké potíže.

Pak jsem šel do La Zalemy a Juan Zebrian mi řekl, ať tě vyhledám.

Co se stalo se Smutkem?

Je mrtvý. Jimenez taky. Stejně tak Jednoočko.

Jo, to je masakr.

Smutek si o to říkal.

Co chcete po mně?

Je vás jen pár. Mějte na paměti, že čtyři přátelé

udělají víc než větší skupina, kde si nerozumí.

Přišli jsme sem pro pár mužů.

Máme co nabídnout výměnou.

Začínáš vyrůstat rychle. Nějak moc rychle

šéfuješ a vytahuješ se.

Tak starej Smutek je pod kytičkami!

Nespěchej. Promluvíme si později.

Je vidět, že to dokáže. Umí se rozhodovat,

má chladnou hlavu, je statečný a zbytečně neriskujeme...

Jak se jmenuješ?

José Maria Hinojosa.

Tady ho máme. Před chvílí přišel do hor a už chce poroučet.

José Maria... Dobyvatel .

Ten co přišel do hor hledat El Lera.

Nevýhodou tohoto života je, že se to nezlepší.

Pořád musíš být ve střehu, aby tě někdo nezastřelil.

Když tě chytí, nebudou tě šetřit.

Nakonec ti dají oprátku na krk.

Dobře si to rozmysli. Ještě můžeš změnit své rozhodnutí.

Nevěř nikomu. Ani mně.

Nejlepší přítel bude zítra nepřítelem.

Nemíchej se do politiky. Vycházej dobře s vesničany.

Musí si tě buď vážit, nebo se tě bát.

Je jim líp, když vědí, že jsme tu v horách. Ani nevím proč.

Nech si ještě svoje iluze,

jsi mladý a potřebuješ je.

A tenhle život je pořád lepší než život vesničanů.

Ale já si za čas koupím pozemky a dům nedaleko Granady.

A lidé mi budou říkat "Don Juan". To je lepší než nic.

- Dobrý den, pánové. - Dobrý den.

Řekněte mi, prosím, zda tu pracuje Maria Jeronima Frances.

Ano, pane. Sklízí na poli pšenici.

Děkuju.

Tvá láska je jako býk,

který jde všude, kam mu řeknou. A já jsem jako osamělý strom,

který nedává stín nikomu,

jenom mně mezi vlky.

Láme mi to srdce,

kdykoli na tebe myslím, Marie. Když tě mám před sebou,

zapomínám na vše zlé mezi námi, musím ti odpustit.

I když mě zastřelí nebo zabodnou,

tvou lásku ke mně nevyrvou. Neopustím tě,

ani když přijdu o oči, kterými se na tebe dívám.

Počkej, Marie.

Od své matky vím, žes odešla z vesnice a neřekla, kam jdeš.

Po celou dobu jsem tě hledal.

Chci dodržet své slovo, Marie.

Řekl jsem ti, že si pro tebe přijdu.

Řekla ti tvá matka, že mě kvůli tobě bili?

Řekla ti o mnoha probděných nocích, kdy jsem na tebe u vás čekala?

Řekli ti, že jsem hladověla?

Pomalu na tebe zapomínám.

Uběhlo příliš mnoho času.

Ať ti neuteče! Chyť ji!

Marie!

Pánové, pobavte se. Dnes tu bude klid. Nikdo vám neublíží.

Chci se na svatbě radovat, nechci prolévat krev!

Platím za všechny. Jídlo i pití. Pozvi celou vesnici, Sotillo!

Máte štěstí.

Ať žije nevěsta!

Ať žije ženich s nevěstou!

Vdává se za tebe, ale proti mé vůli.

Ať žije José Maria!

Stačí říct a tahle vesnice bude tvoje, Marie.

Ať žije José Maria!

Kde jsou páni domu?

Jsou ve sklepě, buď bez obav.

Poděkuj za mě všem za tenhle dárek.

Antonio! Za půl hodiny jedeme.

Všichni se připravte!

Osedlejte mého koně!

- Slyšeli jste? Jedeme! - Vstávej, Castro!

Rychle!

Teď mě nemůžeš opustit.

Chci jít s tebou do hor.

No tak, dej mi můj pás.

Nebudu ti na obtíž.

Žena má následovat svého muže.

Marie, hodně jsem teď o všem přemýšlel.

V hlavě mám ještě tolik věcí, co musím udělat

Půjdeš s tetou Rosarií do vesnice, kde budete v bezpečí.

Budu tam za tebou jezdit.

Tady to je.

Čím posloužím?

Jsem přítel Paca Moralese. Říkal, že se dohodneme.

O co jde?

Když pojede dostavník, pošleš k nám muže.

Budou-li tam četníci, ať má ten chlap na hlavě klobouk.

Jinak, ať nemá na hlavě nic. Půjde směrem k hoře Jaras.

Zůstane přesně dvě hodiny na úpatí hory.

Moji muži budou střežit cesty ve dne v noci.

Chci, aby každý dostavník platil za přejezd mého území.

Začneme během dvou týdnů. Moji muži budou vybírat peníze.

To je vše, pánové. Vyřiďte to u Královské dopravní společnosti i všem ostatním.

A promiňte, že jsme vás probudili tak brzo. Teď můžete všichni jít.

Ještě něco. Řekněte úřadům, že José Maria nerad zabíjí.

- Rozuměli jste? - Ano, pane.

- Ty taky? - Ano, pane.

Dobře, tak běžte domů!

Dostavníky a poštovní vozy budou platit za průjezd mým územím.

Mlýny a statky budou také platit

za naši ochranu.

Půjdou po tobě četníci z celé Andalusie.

Proto s tebou mluvím.

Když uděláš totéž, ale mnohem dál, budou muset četníci rozptýlit síly.

Jistě sis už vybral, který kraj chceš pro sebe.

Podívej, Lero, pomohls mi a jsem ti za to vděčný.

Jestli to přijmeš, budeme vládnout celému území bez jakéhokoli rizika.

A zisk bude ještě větší.

Celá Andalusie bude naše.

Jsem unavený, José Mario. Neříkám, že nemáš pravdu,

ale přeju si už jen v klidu dožít.

Už jen chci s tím skončit a koupit statek poblíž Granady.

Tohle není pro mě.

Zvládnu to sám. Nabízím ti to, protože ti věřím.

Přemýšlej o tom.

Už jsem o tom přemýšlel. Měnit to nebudu.

Mrzí mě, že se nedohodneme. No, už si nemáme co říct.

Půjdu.

Přemýšlej o tom, člověče. Přemýšlej.

Promluv o tom se svými muži. Vyplatí se jim to.

Podívej. Nech mi provincie Cordoby, Malagy a Sevilly.

A já budu mít zbytek Andalusie. Chudé vesnice, žebrácké cesty... Ne.

Stačí mi, co mám.

- Nechme toho. - Jak chceš.

Necháme.

Takhle to nemůžu přijmout.

Ale Lero, co tedy chceš?

Celou provincii Malagu. Čtvrtinu toho, co vybereš od Královské dopravní společnosti

a právo chránit statky a mlýny v severní Seville.

- Zastavte! - Můžete mi ukázat doklady?

- Odpusťte, otče, ale musím... - Jen konáte svou práci.

Proč vám to nařídili?

Utekl nám jeden rebel. Velmi nebezpečný muž.

Určitě ho chytnete. Přelstít zákon není jen tak.

Bůh s tebou, synu.

Co si přejete, otče?

Každý den jsem se modlila, abys přišel.

Protože sem tak často nechodíš, neznáš všechny novinky.

Ani nevím, jestli ti to mám říct.

Marie...

Tak, cos mi chtěla říct?

Svatá Boží rodičko! Marie! Co to děláš?

To jsem přece já, teto Rosarie.

Ať se od tebe odvrátí všichni svatí za to, že znesvěcuješ Boží jméno.

Taková hanba, svatá Panno! Taková hanba!

Budu mít dítě, José Mario.

Jestli se mi bude pořád dařit, brzo opustím hory.

Koupím pěkný statek a budeme si užívat života s naším dítětem.

Můj syn nebude hladovějícím venkovanem.

Nedovedeš si představit, jak jsem se v noci cítila opuštěná.

Přestaň s tím hned, José Mario.

Nech toho. Není dobré chtít víc než máš.

Chci žít s tebou.

Chci být po tvém boku, tak jako teď.

Budeš muset počkat, než dokončím své akce.

Jen zvířata žijí jako my dva.

Muž a žena mají žít pod jednou střechou. Rozumíš?

Jsi žena Josého Marii zvaného Dobyvatel.

Opatruj se, Marie.

Smrt je můj společník na cestách...

Smrt je můj společník na cestách...

Hyjé!

Smrt je můj společník na cestách... Hyjé!

Kdo jsi?

Mluv!

Jmenuju se Pedro Sanchez.

Utekl jsem z pochodu vězňů.

Když mě chytí, zastřelí mě.

To mě taky, bratře.

Tak pojď.

Nasedni.

Všechny dostavníky tento měsíc zaplatily.

Když to tak půjde dál, král Fernando zvýší odměnu za tvou hlavu.

Hej, Angličane! Jak dlouho to ještě budeš malovat.

Tvař se víc vznešeněji.

No tak! Víc vznešeněji!

Je zvyklý malovat jen samé korunované hlavy.

Ale jednoho krále ještě nemá.

Antonio, začni rozdělovat kořist!

Dej mi meloun!

Hej!

Hej vy! Pojďte si pro výplatu!

Máte výplatu!

- Pojďte. - Calé, dnes jsou peníze!

Poštovní dostavníky žádají o zvláštní slevu za projetí přes Despenaperros.

Prý slouží obecnému zájmu.

Napiš jim!

Já, José Maria zvaný Dobyvatel jsem rozhodl, že pošta bude platit jako ostatní.

Pak to můžeš i podepsat.

- Satos. - Ano.

Dvě stě reálů.

- Campos. - Už jdu.

Dvě stě.

- Baena. - Tady jsem. - Sto.

Juan Pedro... Dvě stě.

- Romero. - Ano. - Dvě stě.

Co říkáš tomuhle?

Já, José Maria Dobyvatel, oznamuji králi Fernandovi VII. ,

že všechny dostavníky i povozy veřejných služeb

budou za přejezd přes Despenaperros platit již dříve dohodnutou částku.

Krále tímto varuji, že pokud nepřijme mé podmínky,

budou výše uvedené služby vážně narušeny.

Dobře.

Neudělali jsme nic špatného.

Co po nás chcete?

Nemáte žádné právo takhle zacházet se dvěma chudými ženami.

- Ať ta bába ztichne! - Přestaň se vzpírat a drž hubu!

Co chcete?

Maria Jeronima Frances?

Jdeme!

- Na to nemáte právo! - Nezastavovat!

- Hej, ty, běž! - Nemáte žádné právo na...

Zastav!

Bylo to nutné?

Přiveď tu ženskou!

Dej mi to!

A tamto zavazadlo taky!

Tak se podíváme, co je tady.

Jsi Maria Natalia Figueroa, markýza z Los Cerros?

Mám pro tebe vzkaz.

Co se stalo?

Brzo tě prý odsud dostane.

Jestli můžeš, řekni mu, že jsem v pořádku.

Ať neriskuje. Nestojí to za to.

Cigán mě zastoupí.

Bude se o tebe starat místo mě.

Budou u tebe při porodu.

Juana je tu nejlepší porodní bábou.

Přijedu, jak budu moct. Tady jsi v bezpečí.

Teď žiješ v horách.

To bude dobré, Marie. Neboj.

Zas bude dobře.

Budu pořád u tebe.

Zavoláš mě a já tu bude rychleji než vítr.

Dávej na sebe pozor, José Mario.

Buď opatrný.

Poručíku Ramosi... potáhneš s většinou vojska na Cádiz.

Ty, Santosi, na Sevillu.

A ty na Córdobu. Musíte zabránit spojení liberálů.

Na váš rozkaz!

První eskadrono, pochodem vchod!

Druhá eskadrono, pochodem vchod!

Vzchopte se!

Pokračujte, nezastavujte!

Zastavte! Tady zůstaneme. Stát!

Co je to za lidi, Pedro?

To jsou liberálové.

Jsem Pedro Sanchez.

Byl jsem zajat s Alvaro Villarem a dalšími druhy.

Utekl jsem z vězeňského pochodu do Sevilly.

Slyšel jsem o vás. Já jsem kapitán Leoncio Valdés, sloužím konstituci.

To je můj přítel José Maria Hinojosa.

Pane...

Jaká je situace, kapitáne?

Vládne všeobecná nespokojenost. Španělsko bude naše.

Nastolíme konstituci.

Nejpozději do týdne budu mít 500 mužů z Córdoby a Jaenu.

Porazíme královské vojsko a potáhneme na Madrid.

Nepochybně víte, kapitáne, jak silná je královská armáda.

Dobře o tom vím, ale morálka vojska není o nic méně důležitá.

Nezapomeňte, že bojujeme za spravedlivou věc

a v případě nutnosti za ni položíme život.

Pokud mohu nějak pomoci, neváhejte používat toto území. Je moje!

Viděl jsem dobrých tisíc mužů.

Dostavníky doprovází tak 20-30 vojáků Kočí jsou také vojáci.

Vojsko hlídá ve dne v noci statky, mlýny a vesnice.

Tví muži v údolích čekají, jak se rozhodneš.

Armáda nechce jen rozbít povstání liberálů.

Král toho využije, aby se tě zbavil

Do hor se nedostanou.

A k čemu ti budou hory? Máš své záležitosti i jinde.

Jde i o tvé lidi v údolí.

Celou tvou organizaci chtějí zničit.

- Pedro má pravdu. - Své rozhodnutí měnit nebudu.

Nebudu se plést do politiky.

Lucasi, vyřiď El Lerovi, ať zůstane v horách.

José Mario, nemůže ti být jedno, co se děje ve Španělsku.

Tohle handrkování se mě netýká.

Cigáne, vzkaž José Mariovi, že porod bude asi dnes v noci.

A ty ohřej vodu!

Stůj!

Jsme vám k službám.

Juano! Rafaeli!

Juano! Juano!

Marie.

Marie.

Marie!

Ne!

Dítě se narodilo mrtvé.

Carlosi!

Neopouštěj mě.

Nenechávej mě samotnou. Vezmi mě s sebou!

José Mario Hinojoso!

Jménem krále, vzdej se!

Ne...

José Mario Hinojoso!

Jménem krále, vzdej se!

Na koně!

Nenechte ho utéct!

- Nenechte ho dostat se do hor! - Za ním! Pal!

Muži jsou neklidní.

El Lero...

přijal královskou milost.

Stejně tak jeho lidé... José Mario...

Musíš se rozhodnout.

El Lero je zbabělec.

Jednotky, pochodem vchod!

Nesouhlasím s tím, abychom šli do údolí. Ještě jednou si to rozmyslete.

Vaše posily už nepřijdou.

Zůstaňte s námi!

Povedeme partyzánskou válku, jako už předtím proti Francouzům.

Všichni venkovani stojí za José Mariou, a spojí se s námi.

Váš plán se mi nelíbí.

Když posily nedojdou, dojdu si pro ně sám.

Povedete je na smrt.

Ale zemřou za svobodu.

Čestně.

To jsou jen velká slova.

Myslíte?

Zeptejte se svých lidí.

Ten, kdo chce bojovat proti králi, půjde se mnou a ne s vámi.

Celé Španělsko je s námi!

Potáhneme na Madrid!

Ať žije konstituce!

Pochodem vchod!

Vojáci, nabít!

Kapitáne, naše eskadrona stíhá rebely.

Královi vojáci jdou do hor! Královi vojáci jdou do hor!

Pedro! Přiveď mého koně! Ať se všichni připraví!

Mého koně!

Jedem!

Do hor je nepustím! Tady vládnu já!

První skupino, nahoru!

Nabít!

Pedro, jedeme na ně!

Pomůžeme kamarádům!

Pojďte!

Nenechte nikoho naživu! Všechny je zabijte!

Zabte je všechny!

Všichni za mnou!

Hej, Antonio! Nenech nikoho naživu!

Povolte lano!

No tak! To stačí!

José Mario!

Začínáš být jako Smutek.

Dobrý den, Antonio.

José Mario, tento muž mě požádal, abych ho vzal sem. Poslechni si ho.

José Maria Hinojosa?

Ano, to jsem já.

Budu stručný. Král vám nabízí milost.

Vám i vašim mužům.

Tento muž je notář.

Pokud se dohodneme, sepíše jména a místa narození vašich mužů.

Král si přeje mír, proto vám nabízí amnestii a pro každého 500 až 1000 reálů,

abyste mohli začít nový život.

Co král nabízí mně?

Statek a pozemky v Cordobě

a k tomu 25 tisíc reálů.

Co za to chce?

To řeknu každému osobně. Jen záležitost s José Mariou Hinojosou bude mít podmínky.

To je dobrá nabídka, José Mario.

Je po všem, José Mario.

Mysli na životy svých lidí.

Vrátí se domů a budou zase lidmi.

Vzdej se teď, když se tě ještě bojí.

Dožijeme svůj život v klidu, jak jsme chtěli.

Co po mně král chce?

Postaráte se, aby v horách nezůstal žádný rebel.

To je jediná podmínka vázaná na milost.

Nabízejí nám šanci na nový život.

A nic za to nechtějí.

Měli bychom to přijmout.

A co dá král vám?

Chce si vás koupit, aby mohl nerušeně vládnout a nestarat se o svůj lid.

Musíme pokračovat v boji!

Začneme znovu!

Stále vládneme v horách.

Ostatní smýšlejí jinak než ty, Pedro.

Rozhodnutí nech na nich.

Ty a tví muži budete omilostněni.

Byla to vážně míněná nabídka.

Zůstanu tady, v horách.

Kdo chce, ať jde za mnou.

Já jdu s tebou. Pedro má pravdu.

Budu muset jít proti tobě, Pedro! A tobě taky, Sotillo, když mě o to požádají!

To je cena za mou milost.

V tom případě se znovu uvidíme.

Jdeme.

To nemůžete odmítnout. Ti lidé byli součástí vaší bandy.

Dal jste své slovo.

Kolik vojáků mi dáte?

Pojď sem, Antonio.

Sedni si.

On je má pravá ruka.

Dvacet vojáků bude stačit. Jich je míň.

Mimochodem, Pedro Sanchez má s vámi málo společného.

Je to liberál a na jeho hlavu je vypsána odměna.

Pedro Sanchez byl druhý ve vedení mé skupiny.

Muži budou připraveni za úsvitu.

Splníte-li své poslání, král vám projeví svou vděčnost.

Je mi jedno, jestli mě král obviňuje,

když jsou lidé skvělí a stojí za mnou,

Hlas lidu, hlas boží

Hlas lidu, hlas boží

Král není špatný, jen to, co dělá.

Je mi jedno, jestli mě král obviňuje, když jsou lidé skvělí a stojí za mnou.

Udělám to sám, Antonio.

Jedeme.

Antonio,

postarej se o dům.

Jedeme!

Proč ho vedete do vězení? Proč všechno svádíte na venkovany?

Cos udělal, synu? Proč nás zatýkají?

Mlčte a jděte si po svých!

Eskadrono,

na můj povel, vpřed!

Myslíte, že jsme se k nim už přiblížili?

Jedeme správně.

Proč je nevidíme?

To je rozsáhlé území, pane.

- Pedro! - Jedeme!

Pastýři, kteří se staráte

o svá zvířata

Pojďte hned sem.

neboť José Maria zemřel.

A lidé ho už nikdy neuvidí.

Sláva José Mariovi, sláva!

Dobyvatel zemřel.

A lidé pláčou.

Dobyvatel zemřel.

A lidé pláčou.

Byl zabit zákeřnou střelou.

Zapsal se do dějin.

Padl v sedle svého koně.

Sláva José Mariovi, sláva!