Original subtitles

Mezi Světem A Námi

Mám pro tebe návrh, Sinem.

Návrh?

Pracovní nabídku.

Bylo by mi potěšením, slečno Ilkin. O jakou práci jde?

Co já vím. Dáme hlavy dohromady.

V čem jsi dobrá?

No, vlastně chci být výkonnou asistentkou, dokonce…

Jak jsi na tom s vařením?

Třeba plněný lilek nebo tak něco?

Cože?

Město dává hodiny zdarma, nenaruší ti to rozpočet.

Jsi zručná?

Vážně tomu nerozumím.

- Chcete, abych vařila? - Když nezvládáš práci pro časopis.

Kolik let už pracuješ pro tento časopis?

- Dva roky. - Kdy jsem zjistila, jak se jmenuješ?

Právě teď.

Myslíš, že je to dobré znamení?

Já…

Máš padáka. Je mi to líto.

Už jsem vyrozuměla personální, vše připraví.

Zítra si můžeš vyzvednout odstupné.

Pokud už nic nemáš…

Děkuji.

My děkujeme.

Chvíli jsem si myslela, že to nezvládnu.

Nedívej se na mě tak.

Nepřijme to, když nebude zoufalá.

Sinem, došla mi káva!

Volám na tebe, Sinem. Chci kávu.

Sinem, mluvím s tebou.

V tomhle kanclu je jen jedna Sinem. Proč neodpovídáš?

Ilkin ji vyhodila.

Ach, má drahá Sinem.

To je mi líto.

Tady jsi vždy vítána. Navštěvuj nás často.

Kapitola První „Sinem“

Pardon.

Promiňte? Můžete otevřít?

Tady jsem. Copak mě nevidíte? Můžete mi otevřít?

Můžete to otevřít?

SELHALA

Paní Sümer, tady Sinem.

- Co se děje? - Nejdou mi otevřít dveře.

Ano, protože jsem vyměnila zámek.

To nemůžete.

Že nemůžu? To ty tam nemůžeš bydlet zadarmo!

Už jsou to čtyři měsíce, co jsi nezaplatila nájem!

Paní Sümer, chci vás požádat jen o jedno.

Ještě mi nepřišla výplata. Budu ji mít zítra.

Slibuji, že vám zaplatím hned, jak dostanu šek.

Paní Sümer?

Mami…

Maminko, docela spěchám, takže…

Mohla bys mi půjčit na nájem?

Už zase? Nemáme peníze nazbyt.

Mami, já vím, ale ještě jsem nedostala výplatu.

Dostanu ji zítra a hned ti to pak dám.

Holčičko moje, ty mě neposloucháš.

Tvá výplata pokryje jen nájem. Co budeš jíst a pít?

Prostě se vrať. Tahle místa pro nás nejsou.

Proč jsi tak tvrdohlavá? Není škoda, že jsi tam úplně sama?

Tady je dobře placená práce i s benefity.

SELHALA

Zůstatek

- Tady máte. - Děkuji.

Dělá to 200 lir.

Inflace ovlivňuje nás všechny.

Já tolik ale nemám.

Vteřinku.

Ještě jsem měla deset lir.

To je v pořádku.

To je dobrý.

Nedělejte si s tím starosti.

- No tak, v klidu. - Ne, počkejte chvilku.

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Mám si tu vyzvednout výplatu.

Paní Ilkin řekla, že vám ji předá sama.

Můžete to zařídit?

Je mi líto.

Děkuji.

Vstupte.

Čekala jsem na tebe.

Pojď dále.

Jsi promáčená.

Už přestalo pršet.

Zapomněla jsem deštník. Proto jsem mokrá.

Vezmi si to a osuš se.

- Nedělejte si s tím starosti. - Ale jaké starosti?

Donesu ti nějaké suché oblečení. Sundej si ten svetr.

Tu máš, obleč si to.

To jste si neměla dělat škodu, paní Ilkin.

Omlouvám se.

Proč se omlouváš?

Děkuji. Přeřekla jsem se. Děkuji.

Pojď, posaď se.

Promiňte, slečno Ilkin.

Omlouvám se. Je to mokré.

Co chceš, Sinem?

Přišla jsem si pro výplatu.

Od života.

Co chceš od života?

Jen svůj šek?

To je snadné.

To máš malá očekávání.

Copak nechceš víc?

Jistěže chci, ale jak na to?

Třeba takhle.

To je smlouva na osobní asistentku.

Buď si vezmeš to, nebo si vezmi výplatu a jdi.

Ne, ne.

- Nejdřív si to musíš zasloužit. - Čím si to zasloužím?

Něco pro mě uděláš.

Samozřejmě. Udělám to, paní Ilkin.

Udělám, cokoliv řeknete.

Znáš Tolgu?

Ano.

Neznáš.

Na co čekáme?

Až sestaví kolejnice.

Já ti na ně kašlu.

Co se děje? Něco s tebou je.

- Všechno v pořádku? - Můžeme začít?

Všechno je fajn, až na to, že novému režisérovi je 13 let.

No tak!

Proč sebou mrská jako ryba?

Jak malé dítě.

Ve vztazích přijde čas,

kdy už si vzájemně nenasloucháte.

Jsi ještě mladá, takže tomu možná nerozumíš.

Pokusím se to pochopit.

Vážně.

Vytvořila jsem falešný účet, abych našemu vztahu pomohla.

Vystupuju pod jménem Berlin.

Napsala jsem vše, co jsem mu nemohla říct z očí do očí.

Fungovalo to.

Ale Tolga teď…

Chce se sejít s Berlin?

Ale neví, že jsem to já.

Takže na tu schůzku musí jít někdo jiný.

Já?

Chcete, abych byla Berlin?

Mám jít na rande?

Ale paní Ilkin, pan Tolga by mi neuvěřil.

Jak mám předstírat, že jsem vy?

To nech na mně, o vše se postarám.

Ty se jen rozhodni.

Život miluje statečné, Sinem.

Máš k tomu odvahu?

Zkus to.

Zapomeň na režiséra. Kašli na něj. Hleď si svého.

Dělej svou práci a nech lidi, ať vidí tvé herecké výkony.

Prostě to zkus, dobře?

Dobře. Nech ho být.

Zkusíš to?

To si sakra piš, že jo.

VÍTEJTE OTEVŘENO

- Kdy je to první rande? - Dnes večer.

Cože?

Chci říct… Musí to být hned?

Co myslíš, že jsem za člověka?

Jste perfektní.

Tak dělej, co ti řeknu.

Scéna 17, záběr první.

ČERNÉ SRDCE

Myslíš si, že mě znáš, viď?

A neznám tě snad?

Nemáš ani tušení.

Nevíš, s kým si zahráváš.

Ber to jako hru. Nebuď nervózní.

VELIKOST S

Zkus si to užít.

Jednu noc budeš hrát hlavní roli. Je to tak špatné?

Kdyby to bylo tak snadné…

Takže ti musíme vybrat něco v mém stylu.

Uvidíme, jak ti to padne.

Paní Ilkin, vítejte.

Děkuji.

Musím ti říct pár věcí, aby to s Tolgou proběhlo hladce.

Zpočátku vypadá zmateně, ale vždycky přesně ví, co chce.

Zeptá se, jestli chceš víno, nebo whisky, ale on chce whisky.

Proto ji zmíní až nakonec.

Jen nechce vypadat hrubě.

Chcete říct, že je ve skutečnosti hrubý?

Ne. Nikdy.

Dnes v devět večer v Roof baru?

Jasně, samozřejmě má i temnou stránku.

Jak bych to řekla? Je spíš patriarchální.

Ctí tradice.

Vychovala ho tak jeho rodina.

Ale hodně se zlepšil. To musím uznat.

Protože vidíš jen to, co vidět chceš.

Ve skutečnosti nikdo nikoho nezná.

Tolga je překvapivý člověk.

Například má rád výzvy.

Vyhecuj ho, vsaď se s ním. Miluje to.

A co opačné pohlaví?

Co se mu líbí? Jak bych se měla chovat?

Má rád vzdělané, intelektuálně založené ženy.

Přitahují ho ženy, které jsou sebevědomé,

které umí být sexy, aniž by se namáhaly.

Ale hlavně má rád inteligenci.

Miluje krásné ženy.

Ale uchvacuje ho inteligence.

Někdo se na konci této hry stane obětí.

Někdo bude zničen.

Ale bude to zřejmé.

Možná ten, o kom jsme si mysleli, že je oběť,

bude ve skutečnosti v této hře vrahem.

Tak co uděláš?

Ano!

Výborně!

Ano!

Jsi tak sexy.

Fakt dobrý.

- Páni. - Výborně.

- Páni. To jsi ty, příteli. Vy všichni. - Díky.

- Co sis myslel? - Dobrý. Paráda.

- Dobrá práce. - Díky.

Fantastické. Byli jste super.

Dnes večer v Roof baru?

Kapitola Druhá „Co kdyby?“

Myslím, že čtení už bylo dost.

Takže mám přítele?

Jo, ale nedělej si starosti.

Mysli na bývalého přítele.

Něco si vymysli.

Co se děje? Myslela jsi na svého bývalého?

Ne, ale…

Napsala jste mu tolik krásných věcí.

Určitě tam nahoře budu nervózní.

- Jak můžu předstírat, že jsem vy? - Už dost.

O to přeci jde. Být jako já, ale nebýt já.

Jako je vaše kabelka originál.

Já budu padělek koupený na trhu.

To volá on.

Dám ho na reproduktor, ať taky slyšíš jeho hlas.

- Miláčku? - Co děláš?

Nic. Jsem v práci. Ty?

Dobrý. Já jsem…

Jsem na natáčení.

Zrovna jím.

To je všechno? Mám práci a musím jít.

Ne.

Chtěl jsem říct, že se natáčení protáhlo a přijdu pozdě.

Vážně?

Dobře, dnes je ta vernisáž. Tak pojedu tam.

Aspoň to budu mít z krku. Uvidíme se doma.

Ilkin.

Miluju tě.

Já tebe taky.

Tak šup, pospěš. Přijdeš pozdě.

Dobře.

Co to kruci dělám?

Budu tam.

Povíš mi o všem. Sdělíš mi každičký detail.

Ale co když to bude chtít posunout dál?

To je na tobě. Bude to znamenat, že to pro mě skončilo.

Jste tak krásná.

Ale chce se vidět s tebou.

Dobrá tedy.

Jsi připravená.

Tak pojď.

Počkej chvilku.

Málem bych zapomněla.

Dohoda o mlčenlivosti.

- Paní Ilkin. - Nemusíš se bát.

Nebudeš za to zodpovědná, pokud se něco pokazí.

Sinem, nemůžu tě pustit, dokud tě nedonutím to podepsat.

Co když mu dojde, že jsem to nebyla já, komu psal?

Nedojde.

S tím si nedělej starosti.

Pokud by ti bylo něco nepříjemné,

řekni, že jdeš na toaletu, a přijď sem.

Napíšu mu a nějak se o to postarám.

Jsem tu, dobře?

- Dobře. - Tvá kabelka?

Tady.

Mějte se.

Dobrý večer. Vítejte.

Vaše jméno.

Berlin.

Tudy prosím. Pan Tolga už vás očekává.

Děkuji.

- Ahoj. - Ahoj.

- Co si dáme k pití? Víno… - Dejme si whisky.

Pardon.

Chtěl jsem říct koktejl, ale…

- Dobrá. - Určitě?

Jistě. Dáme si koktejl.

- Vážně? - Je to jedno.

- Co si dáte? - Whisky Sour.

Jistě.

Já jsem taky nervózní, můžeš být v klidu.

Ale ty jsi herec.

Herectví tě naučilo být klidným.

Teď nic nehraju.

Zlaté ticho.

Prosím?

Ale ne.

Oba jsme mlčeli. Na to jsem narážela.

Vtipkovala jsem.

Moc se omlouvám. Je to trochu zvláštní.

Prosím.

- Děkuju. - Ať vám chutná.

Děkuji.

Pane Tolgo, mám vám vyřídit pozdrav od barmana.

- S manželkou vás také rádi sledujeme. - Díky.

Říkal jsem si, jestli bych se s vámi mohl vyfotit.

Samozřejmě.

Já se o to postarám. Už jsem v tom profík.

Děkuju. Hezký večer.

Dobrý večer, můžete mi poslat na pokoj láhev Le Dom Betu?

Promiňte, dejte mi dvě.

Jaké to je, být tak slavný?

To znělo jako otázka z pohovoru.

Dobře, myslíš to vážně.

Takže jaké to je, být tak slavný?

- Každý má na tebe svůj názor. - No jistě.

Chci říct, někomu se líbíš. Někteří tě zbožňují.

A někteří…

Si myslí, že jsi špatný?

Vlastně některým jsem ukradený. To je horší.

Ale hele, ten číšník se ženou tě milují.

Zajímalo by mě, jestli jsem to já, koho milují.

Jak to?

Je to faleš. Všechno je falešné.

Milují člověka, kterého viděli v seriálu.

A co tvé skutečné já?

Jak se cítíš?

Povím ti to, když mi slíbíš, že neutečeš.

Zaseklý, znuděný, naštvaný.

Zmatený.

Ano, zmatený.

Ale aspoň něco cítíš.

Víš, co cítíš. To je něco.

A to je velmi důležité.

Ano, ale v naší profesi se může všechno během chvíle změnit.

Například dnes jsem zahrál dobrou scénu.

Cítil jsem se dobře. Ale nikdy nevíš, jaká bude finální úprava.

Mohou to upravit absurdně nebo použít divnou hudbu,

a já bych byl terčem posměchu.

Byl bych žhavým tématem.

- Opravdu? - Jo.

- Musí to být těžké. - To je.

Co si o mně myslíš ty?

Kdo? Já?

Celou dobu jsme si psali a povídali.

Teď, když jsme se konečně potkali, co si o mně myslíš?

No já…

No tak, nebuď stydlivá.

Slibuji, že ani já nebudu.

Takže…

Co?

Ano?

Myslím, že jsi působivý.

Zeptej se.

Na co se mám zeptat?

Nezeptáš se mě, co si myslím já o tobě?

Co si mně myslíš?

Zdáš se být jiná, než jak píšeš.

Myslíš, že jsem falešná?

Autentičtější.

- Jste v pořádku? - Ano, poslouchám tě.

Hezky jsem si popovídala s panem Tolgou.

S panem Tolgou?

- Neoslovovala jsi ho tak, že ne? - Jistěže ne.

Dobře, o čem jste se bavili?

O věcech obecně.

Vlastně celou dobu mluvil o vás.

Celé ty hodiny jste mluvili o mně?

No…

Dobře, co jste o mně říkali?

Jaké co? Tak mi to řekni.

Mluvili jsme o obecných věcech.

Má nějaké problémy s prací. Mluvil o nich.

To je vše.

Neudělal nic nepatřičného, že ne?

Ne. Vůbec nic.

A jak jste se rozloučili? Podali jste si ruce nebo si dali pusu?

Žádná pusa nebyla.

Rozloučila jsem se, on se rozloučil, ale nepamatuji si přesně, co jsem říkala.

Už vím!

Řekla jsem: „Hodně štěstí s tou hrou.“

Ano.

S hrou?

Nabídli mu divadelní roli. Byl nadšený.

Chci říct, že vypadal moc šťastně.

Řekl ti o tom, že mu nabídli divadelní roli?

Ano, ale stejně se to chystal odmítnout.

Trochu se o tom rozpovídal.

Říkal, že nemá předchozí zkušenosti s divadlem.

Myslím, že váhá.

Vzhledem k nedávným událostem na natáčení to samozřejmě chápu.

- Co se stalo na natáčení? - Pohádal se s režisérem.

Proto režiséra vyměnili.

Jsem si jistá, že to už víte.

Pokoj je zaplacený. Můžeš tu dnes zůstat.

Tak…

Udělala jsem něco špatně?

Jak jsme se domluvili, ta práce je tvá.

A tady je tvá platba. Můžeš to brát jako bonus.

Hele, dneškem to tady končí. Dobře?

Bude to naše tajemství.

Samozřejmě.

Odvedla jsi skvělou práci.

Děkuju.

Díkybohu.

Zlato?

Ahoj.

Ahoj.

Jak bylo na natáčení?

Dobře.

Co tvá vernisáž?

Dobrý.

Potkala jsem Esru Bezenovou. Pozvala nás na představení příští týden.

Půjdeme, že?

Proč ne.

Už jsme tam dlouho nebyli. Do divadla moc nechodíme.

Myslela jsem, že to bude fajn.

Hra skončila.

Jasně, můžeme se jít podívat.

Jdu si lehnout.

Dobrou noc.

Dobrou noc.

Přál bych si být tou osobou, kterou vidíš. Ale nejsem.

Zrovna na to přišla řeč.

Nemohl jsem o té hře říct nejdůležitější osobě ve svém životě.

Protože se bojím, že neuspěju.

Nechtěl jsem, aby věděla, že se bojím.

Milostná hra pro dva.

Je to spíš o okamžicích v celoživotním vztahu.

Například v každém vztahu jsou chvíle vášně,

chvíle zkázy.

Tolgovi by ta role sedla, ale nechce ji vzít.

- Proč? - Divadlo nikdy nehrál.

Tohle.

A musí se rozhodnout do zítra.

Přemýšlím, jak ho přimět, aby souhlasil.

Mám skvělý nápad. Proč si s ním prostě nepromluvíš?

Co mám říct, Burçine?

„Včera večer jsem ti prošmejdila telefon. Viděla jsem, že ti nabídli divadelní roli.

Četla jsem text a myslím, že bys to zahrál skvěle. Přijmeš to?“

Řekni té holce. Té Sinem. Ať mluví ona.

Co? Přemýšlej o tom.

Co?

Děláš si srandu.

Neřekl o tom mně. Řekl o tom jí.

Já odtud padám.

Burçin.

Burçin, počkáš na mě? Zastavíš už? Burçin? Co to děláš?

Copak vážně nevidíš, co děláš?

Co dělám?

Snažíš se, aby tě podvedl. Záměrně.

Tak to je.

Ty víš všechno.

- Co když je to pro dobro Tolgy… - Ty… To ty mu tu holku dohazuješ!

Ty mu ji dohazuješ!

Panebože. Neměla jsem ti o tom falešném účtu říkat.

To dává smysl.

Dobře, chápu. Neboj se, Burçin, nakonec ti to nebudu mít za zlé.

Ach, Ilkin.

Já to chápu.

Jsi tak silná, tak statečná.

Gratuluji.

- Jak moc si věříš? - Burçin.

Říkáš si: „Můžu s tou hrou pokračovat“, že?

Ale o to nejde, zlato. Jasné?

Nebojíš se pádu z útesu,

ale bojíš se, že skočíš.

Ano, tak to je.

Chceš, aby tě Tolga strčil.

Záchrana toho chlapa, nebo čeho, o to tu jde.

Víš, co chceš?

Aby tě Tolga podvedl, abys ho mohla s čistým svědomím opustit.

Ale takhle to nefunguje, zlatíčko.

Pokud jsi skutečně statečná, tak z toho útesu sama skočíš.

Nemůžu tomu uvěřit. Tvůj vztah se rozpadá, smiř se s tím.

Promiň. Tohle je neuvěřitelné.

Rozejdeš se s tím chlapem někdy?

To mi řekni. Dokážeš to?

Prostě odejdi, proboha.

Nemůžu tomu uvěřit. Já tě fakt nechápu.

Na koho tu kurva troubíš? Blbečku!

Co to k čertu je? Panebože.

Podívej se na mě. Dělej si, co chceš.

Ale mě z toho vynech. Jasný? Končím.

Kapitola Třetí „Vidím tě“

Sinem.

Mrzí mě, že jsi přišla o práci.

Jak se máš? Už ses trochu vzpamatovala?

Mám se dobře.

Máš se dobře?

Můžu se zeptat, proč tě vlastně Ilkin vyhodila?

Nikdo nic neříká. Proč by tě vyhazovala?

Jsem opravdu zvědavá. Řekněte někdo něco.

Pověz mi to.

Ke mně do kanceláře.

Hm.

Uluçi. Ke mně do kanceláře.

Proč Ilkin vyhodila Sinem? Proč nikdo nic neříká?

Jaký jsi měla večer?

Jak bylo v hotelu?

Asi to šlo dobře.

Říkali něco, slečno Ilkin?

Pokoj jsem uklidila, ale…

Jsi tak zvláštní.

Každopádně máš barvu ve tváři, což je dobře.

Aha.

Přejdu rovnou k věci.

Chci, aby ses s Tolgou sešla ještě jednu.

Vyšlo to?

Chci říct, byla jsem přesvědčivá?

Vypadá to tak.

Říkal o mně pan Tolga něco? Co říkal?

Co je ti do toho, Sinem?

Promiňte.

Tolga musí přijmout tu divadelní roli.

Musíš ho přesvědčit.

- A jak to mám asi udělat? - To ti řeknu.

Teď mi ty řekni, co chceš.

Já nechci nic.

O něco si za to řekni.

Koneckonců, byla to jednorázová schůzka, ne?

Třeba zvýšení platu? Nový stůl? Přemýšlej o tom.

Co v životě chceš nejvíc? Přemýšlej o tom.

Chci větší prestiž.

Ale v téhle společnosti.

Chci, aby si mě všimli.

To je vše.

Dobře.

Považuj to za vyřízené.

Dostala jsem v práci nabídku.

Ale mám strach.

Chtěla jsem to někomu říct.

Dobře jsi udělala. Ale proč máš strach?

Šéfová je tak trochu děsivá.

Ta práce, kterou mi teď nabízí, je vážně dobrá,

ale může mě vynést jak na vrchol, tak i stáhnout ke dnu.

Takže nevím, asi nejsem tak statečná.

Ve svých zprávách tak nepůsobíš.

Já říkám: „Skoč po tom.“

Je dobré riskovat. Je to velmi dobré.

Tak proč ty neskočíš po své příležitosti?

- Cože? - To divadlo?

Střílí a skóruje, milí diváci.

Fotbal mám mimochodem ráda.

Vážně?

Ženy ho obvykle rády nemají.

U nás doma je zakázaný. Ilkin ho nesnáší.

- Vydrž, jen si něco vyndám. - Co?

Nastav si cíl a uvidíme. Pak zjistíme, jestli se mi to líbí, nebo ne.

Takže tuhle hru znáš taky.

Tak se mrkneme, co v tobě je.

Dej si brýle stranou. Mohly by se rozbít.

Jsou to roky, co jsem to hrál naposled. Nastavím cíl.

- Cíl jsi ty. - Jak mám… Aha, takhle.

- Připraven? - V klidu.

Dobře.

Gól.

Jsi moc dobrá. Jsem na řadě. Připrav se.

- Jsem připravená. - Kterému týmu fandíš?

- Barceloně. - To snad ne.

- To je tým, se kterým hraju FIFU. - Nekecej.

- Fakt. - Uvidíme, co umíš.

- Já jsem připraven. A ty? - Tak do toho, střílej.

- Ne! - Ano. To je ono.

Co by se stalo, kdyby nás teď někdo vyfotil?

Je to jedno. Neděláme nic špatného.

Až na to, že máš přítelkyni.

Představ si, že nás vyfotí a dají to do časopisu.

Přítel by dostal infarkt, kdyby to viděl.

Hele, to by mohla být jedna z tvých obav.

- Co to děláš? - Nic.

Co tím myslíš? Můžeš tu fotku smazat?

- To bude mé rozhodnutí. - Prosím, vymaž to.

Čelte Svým Obavám!

Smažu to pod jednou podmínkou.

Uděláš se mnou něco, čeho se bojíš. Teď hned.

- Co tím myslíš? Co třeba? - Já nevím, ty rozhodni.

- Čeho se bojíš? - Temnoty.

Temnoty?

- Mám to. Jdeme na to. - Počkej, co tím myslíš?

- Jdu teď s tebou na nějaké temné místo? - Jo.

Půjdu jen pod jednou podmínkou.

Když přijmeš tu divadelní roli.

Ty jsi mi ale vyjednavač.

Je to na tobě. Jinak nepůjdu.

Domluveno.

- Dohodnuto. - Dohodnuto.

- Uvidíme. - Jdeme na to.

MUZEUM MEDIÁLNÍHO UMĚNÍ

Zajímalo by mě, jaké je zanechat po sobě takový odkaz.

Taky tu zanecháš stopu.

O tvých rolích se bude mluvit i po tvé smrti.

Ne, zlato.

Jsem nula s několika telenovelami.

Copak nevíš, kdo jsi?

Zůstane tu po tobě mnoho scén.

Tvých slov.

Tvých pohledů.

Tvůj hlas.

Právě proto.

Pokud přijmeš tu divadelní roli, slibuji, že budu na premiéře.

A co ty? Zůstane po tobě na světě nějaká stopa?

Byla bych moc ráda, kdyby se to stalo. Ale tak to nebude.

Jestli teď umřu, nikdo si ani nevšimne, že jsem pryč.

- To se nestane. - Lidé…

mě moc nevnímají.

Ale já tě vnímám.

Já tebe taky.

Mimochodem, tohle není vůbec děsivé.

Myslím tím, že se nebojím.

Moc vtipné!

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo, no tak!

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo?

Tolgo, to stačí!

Tolgo?

Tolgo, no tak.

Dobře! Vylez už! Tolgo!

Jsem tady.

Dobře. Uklidni se.

Uklidni se, dobře. Buď v klidu.

To jsem já.

Pane Tolgo? Zamknul jsem, jak jste řekl, ale čas už vypršel.

Podváděl jsi!

Podváděl jsi! Moment, tohle nepočítáme!

Vůbec jsem se nebála.

Protože sis najal člověka, Tolgo.

Dobře. Neprohrála jsem.

Ty jsi prohrál.

Prohrál jsi.

Tak proč se necítím, jako bych prohrál?

Řekli jsme, že květinové vzory jsou tuhle sezónu v módě.

Přejděme k pohádkovým tónům.

A voilà. Květinové aranžmá.

Promiňte.

Ano?

Miláčku, na dnešek nic neplánuj, slavíme.

Mám pro tebe překvapení.

Přijď rovnou domů.

Mám zlé plány. Vyzkouším si je na tobě.

Dobře. Nemůžu se dočkat.

Promiňte.

Ano, už jsem tady.

Všechny ty nápady byly ukradeny ze zahraničí.

Pocházejí přímo z časopisu.

Sinem? Napadá tě něco?

Mě?

No…

Mohli bychom využít strachu.

Trochu to rozveď.

Hm…

Představte si něco takového, přátelé.

Jde o celebritu.

Začneme fotit s celebritou.

Ta osoba má na focení make-up.

A zatímco se bude odličovat,

sdělí nám své největší obavy.

Jde o tohle.

Když nám sdělí své největší obavy,

udělá to nebojácně.

Hm…

Takže něco jako noční talk show.

Dobře, to by šlo.

- Co tě k tomu nápadu vedlo? - Instagram.

Ale ten nápad není z Instagramu.

Viděla jsem něco, co mě přimělo se nad tím zamyslet. Je to můj nápad.

Sleduju tě na Instagramu?

Ne.

Ano, tak teď už ano.

Výborně, Sinem. Jen tak dál.

Pořádně ten koncept zpracujte.

Pojďme se pobavit o sociálních sítích, když už jsme u toho.

Co náš digitální obsah?

Zamysleme se nad tím ze všech úhlů, prosím.

Uvědomuješ si to? Začala tě sledovat na Insta.

Prostě jen tak.

A co?

Sinem.

Večer jdeme ven na skleničku. Měl bys přijít.

- Kdo? Já? - Jo.

- Kam jdete? - Do Cihangiru. Můžeme jít spolu.

- Dobře. - Uluçi. Přestaň už s tím flirtováním.

Nenechám tě těm supům napospas.

Mám v autě místo.

Uhni.

Pojď, drahá.

Zlato?

Dlužil jsem ti večeři.

Takže co slavíme?

Dobrá otázka.

Jsi připravená?

Ano, jsem.

Přijal jsem roli ve hře.

- Jaké hře? - V divadelní.

- Divadelní? - Divadlo. Budu hrát v divadle.

- Tvůj miláček bude hrát divadlo. - Fakt?

- Ano. - Jsem tak šťastná.

Tak šup.

Posaď se.

tolgakaranç

Díky za všechno, Tolgo.

Ale dnes jsem si uvědomila, že máme naprosto rozdílné životy.

Takže to musím ukončit. Prosím, už nepiš.

Moc ráda jsem tě poznala. Měj se.

Už je pozdě.

Teď, když jsem tě našel. Nenechám tě odejít tak snadno.

Překlad titulků: Tereza Chmelíková