Original subtitles

Tolga Karanç, hvězda seriálu Black Heart,

který dva roky lámal rekordy sledovanosti, právě dorazil.

Celebrity se začaly sjíždět

na letošní 18. ročník Crystal DNF TV Awards.

Známé osobnosti z televizních pořadů pózují na červeném koberci.

Uvidíme, který ze seriálů si letos odnese cenu.

Loni o cenu těsně přišel.

- Uvidíme, jak to letos dopadne. - Tolgo!

Pane Tolgo, fotku, prosím.

Moc vám děkuji.

- Pane Tolgo, zapózujete nám? - Dav začíná být hlučný.

V rozhovoru jste říkal, že na někoho čekáte…

Bude ta osoba dnes večer tady?

Je herečka stejně jako vy?

Pane, kdo je ta záhadná žena?

Jak poznáte, že láska pominula?

Jak si můžete být jistý, že je čas odejít?

To vše jsem pochopila, ale po zlém.

Ilkin Gönenová, šéfredaktorka časopisu Maquette,

přijela na udílení cen.

O Ilkin Gönenové se bude letos zřejmě hodně mluvit.

O její kráse a nádherných bílých šatech.

Vypadáte báječně!

Protože jsem si byla jistá, že on je má životní láska.

Paní Burcu, fotku, prosím.

Paní Ilkin, můžeme prohodit pár slov o dnešním večeru?

Paní Ilkin, máte rande?

Kdyby to bylo dnes, řekla bych si…

Všichni na všechny zapomínají, Ilkin. Zapomínání je požehnáním.

Nevěděla jsem to.

Mezi Světem a Námi

Kapitola První

Byl to skvělý večer.

Kdo si to zasloužil, dostal cenu.

- Ceremoniál se chýlí ke konci. - Mohu poprosit o čaj?

A tímto dnes končíme.

Uvidíme se na předávání cen příští rok. Na shledanou.

- Haló? - Vypadli z davu.

Jsou sami. Běžte!

Dobrou chuť.

Kruci.

Tolgo, fotí nás.

Dobře ty!

Kdo je ta žena? Je mi povědomá. Jak se jmenuje?

Jmenuje se Ilkin…

Mohl bych ti teď vyhrožovat,

nechat tě vyhodit,

udělat ti ze života peklo.

Ale neudělám to.

Budu k tobě upřímný.

Právě teď si myslíš, že máš životní příležitost.

Omyl.

Já jsem ten, kdo dostal životní příležitost.

Našel jsem svou životní lásku.

Myslel jsem, že se to stává jen v pohádkách.

Ale je to skutečnost.

Jestli chceš, klidně ty fotky prodej.

Napiš o tom, co jsi slyšel. Je mi to jedno.

Ale pokud se byť jen jednou naštve,

pokud uroní jednu slzu…

- pak já… - Kámo…

o čtyři roky později

Ten ovladač nefunguje, říkal jsi, že ho opravíš.

Mluvím o ovladači.

Řekl jsi, že to zařídíš. Jsou to dva týdny…

Tolgo, je to, co sleduješ, tak naléhavé?

Ani ne. Píšou k té fotce hloupé komentáře, tak je mažu.

Co na tom záleží?

Připisuješ příliš mnoho důležitosti lidem, které neznáš.

Jasně, tebe to nezajímá.

Jsme ubožáci. Ty jsi perfektní.

Jako by tě nezajímaly sociální sítě…

Kam jdeš?

- Jaký „uf“? - Už nebudu otvírat pusu.

Už s tebou nebudu o ničem mluvit.

Pořád děláš to samé. Odcházíš, zatímco mluvím,

Ty nemluvíš, ty si stěžuješ.

Co tím myslíš? Co je s tebou?

Říkám ti, aby ses na mě podíval, abys mě poslouchal.

Mám být tvá přítelkyně, ale chováš se, jako bych byla cizí.

Ilkin, dívám se na tebe.

- Vážně? - Ano.

Tak mi řekni, co mám na sobě?

Co tím myslíš? Máš na sobě župan.

Župan. Správně. A to jediné dnes v noci uvidíš.

Protože neuvidíš, co mám pod ním.

Takže se dnes hádáme kvůli županu? Je to tak?

- Jistěže ne, Tolgo! - Tak proč?

Nemluvíš se mnou!

- Nespustíš oči z telefonu. - Proč telefon…

Vím, že už máš něčeho po krk. Nic mi neřekneš.

Proč mi neřekneš, co tě trápí?

Protože bys to nepochopila!

Mé problémy se mohou zdát absurdní tvému noblesnímu životu!

Co to má znamenat?

Kolikrát jsi viděla můj pořad? Už jsou to čtyři sezóny!

Já se na takové věci nedívám.

Na takové věci.

Tolgo, já se na televizi nedívám. Moc dobře to víš.

To je ale vedlejší. Dívat se, naslouchat, to chci.

Řekni mi o svých problémech. Odvádíš od nich řeč.

- Dobře. - Tolgo, co děláš? Nech mě!

- Počkej chvilku! - Co to děláš?

- Prý se na tebe nedívám, tak se podívám! - Co je to s tebou?

Už mě nebaví říkat, že bych měl být spokojený s tím, co mám.

Pořád dokola.

„Když se člověk zamiluje, zpočátku klame sám sebe.

A končí to klamáním druhých. Tomu se říká romantika.“

Tak to řekl Oscar Wilde.

Našli jsme se mezi 15 miliony lidí.

Ale ztratili se ve stejném domě.

V čem je problém? Co je to s vámi dvěma?

Neumíme spolu komunikovat.

- Co myslíš, je tohle ono? - Ano, určitě.

- Tyhle jsou perfektní. - Dobře.

Udělal jsem pár záběrů. Podívejte se.

Dobře. Pojďme se podívat.

Takže to vypadá, že v jeho životě jde všechno dobře.

Díky.

Ale tak to není.

Promiňte.

Není tohle… Není to moc přímočaré?

- Můžeš se natočit? - Dobře.

Ne, takhle. Počkej, už jdu.

Můžeš se víc rozmáchnout? Ano.

- Co tohle? - Skvělé, upravíme vlasy.

Výborně.

Taky se vymlouvá na práci.

Rozhodně něco skrývá. A nikdy se mi nesvěřuje.

Nejste spolu náhodou už tisíc let?

Copak spolu vůbec nemluvíte? To je směšný.

Mluvení o mluvení.

Nesdílí se mnou ale nic o sobě.

Vím, že nitro Tolgy je prázdné a já jej nemůžu vyplnit.

Proč teda neodejde?

Poslouchej, kdy jste se vy dva naposledy milovali, co?

Jen mi to řekni, holka. Je to důležité. Tak kdy?

Asi před dvěma týdny.

Co?

Před dvěma týdny, Burçin.

Cože? Dva týdny?

Co to má sakra být?

Když se mě chlap dva týdny nedotkne, tak ho vykopnu ze dveří.

- Nepřitahuješ ho? - Tím to není.

Takže jsi nešťastná.

Milujeme někoho, jen když jsme šťastní, Burçin, ne?

Dva týdny? Ať si ten hajzl trhne nohou.

Já to fakt nechápu.

Jestli jsi nešťastná, odejdi.

- Jak to šlo? - Báječně!

Samozřejmě.

Co jsi to udělal?

Přidala jsem ti do mailu pár poznámek.

- Mrkni na to a pošli mi to. - Jasně.

Investovala jsem do vztahu čtyři roky.

Je snadné se rozejít?

Koukni na mě. Ty to nechceš ukončit, viď?

Máš pocit, že jsi nula? Že jsi neuspěla?

Moc vtipné!

- Máš strach z rozchodu? - Na něco se tě zeptám.

Řekla jsem ti, jak jsme se poznali?

Ano! Prý je tu párty, tak jsme dorazili.

Lidi, chovejte se tu jako doma.

Tolga.

Ilkin.

Ilkin?

Brácho, pojď sem. Neobtěžuj ji.

Pojď sem.

- No tak. Nech je být. - Tak dobře.

Říkal jsem Art Basel Miami, drahoušku.

Frieze London, má-li to být výlet za uměním,

tak prostě přeskočíme na ta dvě místa, ne?

Ano, je to tak.

Zdá se, že se uvnitř někdo nudil.

Jen jsem šla na vzduch.

Vždyť mrzne. Ať se nenachladíte.

Co uděláte? Dáte mi svou bundu?

Líbilo by se vám to?

Raději bych na sobě měla bundu svého přítele.

Jestli je vám to nepříjemné, můžu jít.

Ztratím se. Už mě nikdy neuvidíte.

Něco tomu chybí.

- Co prosím? - Něco tomu chybí.

Chci si vás vyfotit, ale něco tomu chybí.

Kdo říkal, že vám to dovolím?

Později mi poděkujete.

- Vážně? - Vážně.

A to proč?

Protože si tuhle chvíli zapamatujeme.

Ano! To je ono! Nehýbejte se.

Připravit.

Raději půjdu dovnitř.

Nejodvážnější člověk, jakého jsem kdy v životě viděla.

A nejpůsobivější.

To napětí bylo tak intenzivní.

Z nikoho se mi v životě takhle nepodlamovaly nohy.

Tohohle Tolgu chci zpátky.

Počkej, něco jsi vynechala. Co ti pošeptal do ucha? Přeskočila jsi to.

A není to jedno? Už to není ten samý muž.

Jako by jeho vášeň zmizela, je to tak už měsíce.

Určitě má problém, ale nemluví se mnou.

Tak ať s ním promluví někdo jiný.

Někdy se stává, že se nemůžeme otevřít svým nejbližším,

pak jdeme za někým, koho vůbec neznáme,

dostaneme slovní průjem a popovídáme si o všem.

Tohle dělám často. Vlastně to dělám vždy.

Do hajzlu!

Holka, to je ono! Mám to!

Už jsem na to přišla. Kde mám mobil?

Hele, na sociálních sítích se prodávají falešné účty.

Jeden si kup. Neustále mu piš a přiměješ ho mluvit o všem.

Ale s jinou identitou! Nebuď idiot a nepoužívej své jméno.

- Nebuď směšná, Burçin. - Jasně.

Čemu se směješ? Každý má falešný účet.

No jistě.

Koupíš si ho. Jsou hotové!

Tady. Koukni se.

- Na prodej? - Ano, podívej se.

Koukni na tyhle, všechny jsou falešný.

- Hele, koukej. - Všechny?

Ano! Jedné z nich poví všechno.

Podívej, co je tohle? Klikneme na tuhle.

Vítejte, pane Tolgo.

Zdravím, Ismete,

Nenašel jsem místo. Nějaké najděte.

Dobře, pane Tolgo.

Dobrý den, pane Tolgo. Můžeme se vyfotit?

- Milujeme vás. - Dobrý den.

Promiňte. Pan Tolga musí na scénu.

- To jsou vítězové soutěže? - Ano, pane Tolgo.

- Jistě že se můžeme vyfotit. - Rády vás vidíme. To je skvělé.

- Děkuju. - Děkujeme moc. Díky.

Budete sledovat nádhernou, neobyčejnou scénu.

- Jste připraveny? - Moc se těšíme!

- Děkujeme. - Moc vám děkujeme.

- Šéfe, jak to jde? - Dobré ráno.

- Na slovíčko? - Samozřejmě. Připravte pódium.

Proboha, co je tohle za scénu?

Přišli o zápletku. Neunesl jsem tu dívku v minulém dílu?

Unesl. Proč jí teď serenáduju?

A mám mít na rukou krev. Co je to za krev?

Jen se koukni.

Podívej. Tohle.

„Vezmi mé srdce do rukou, jestli chceš.

Vymačkej z něj vodu. Díky tobě mohu žít i bez ní!“

Co to sakra je? Milostný román?

Tolgo, tohle je náš seriál.

Nenatáčíme tu umělecký film. Lámeme rekordy ve sledovanosti.

To chápu, ale jak mám tohle zahrát?

Falešná slova, kterým nevěřím.

Dobře, sedni si. Promluvme si.

Pro lásku boží!

Hele, brácho, víš, že tě mám rád.

Říkám to jako přítel, bratr, prosím, nechápej mě špatně.

Ne, brácho, stejně si promluvme. Promluvme si.

Jak bych to řekl?

Chceš hrát v něčem smysluplnějším.

Ano.

Už jsou to čtyři řady! Čtyři!

Věnujeme se tomu už 40 měsíců. Za chvíli vybuchnu!

Nemáš vzdělání.

Nemáš zázemí.

Je to hit. Užívej si to.

Jsou tisíce lidí, kteří chtějí být na tvém místě.

Jsou taky pohlední.

Stačí jim trochu tréninku a budou skvělí.

Je ti 35, že?

Tak pozdě v kariéře hlavní roli nejspíš nedostaneš.

Ocenění režiséři ti neklepou na dveře a neříkají ti,

abys s nimi natočil umělecké dílo.

Říkám ti to pro tvé vlastní dobro.

Šéfe, scéna je připravena.

Hned jsem tam.

Ještě si o tom promluvíme.

Ptal ses mě na emoce, pamatuješ? Chce to vztek.

KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO!

- Paní Ilkin? - Rozšiř to na dvě strany, Uluçi.

- Ten nápad se mi líbí, nech to tak. - Dobře.

Takže? Co říkáš na mému geniálnímu nápadu?

Má miliony sledujících. Kdyby odpovídal na každou zprávu…

Panebože.

Neříkala jsi, že měl obavy z komentářů, které mu psaly?

Dobře, ale on si s nikým nepovídá.

Jsme spolu už roky a neotevře se mi.

Otevře se někomu, koho nezná?

Podívej se mi do očí.

Víš, co ty oči viděly?

- Můžu hádat. - To si piš, že můžeš.

Dobře, možná mi bylo teprve 30…

Ale také jsem se něco v životě naučila.

Pokud jsou lidé bezmocní, udělají cokoliv.

Tak to prostě je.

Nebude ze mě žena, která píše svému muži na sítích, má drahá.

Sednu si dnes naproti němu a hezky si s ním promluvím.

Vybrala jsem tyhle. Podívej se, jestli chceš.

Nezapomeň ty fotky poslat emailem.

Rozumím, zlato.

Odcházím, chcete ještě něco říct?

Ne, doufám, že budete mít krásný večer.

MÓDNÍ VÍKEND

Sinem, produkty pro focení jsou tady.

Sinem.

Sinem!

Haló, Sinem.

Dorazily produkty na focení.

Hned vám je přinesu.

A kávu.

Jsi tak zlá.

Ayșe!

Trochu víc nahlas!

Ayșe!

Barane!

Přišel jsem přísahat na svůj život!

Jsem do tebe zamilovaný!

Plač! Plač, děvče!

Dívejte se na sebe!

Kamera, záběr zblízka! Pojď blíž!

Vztek! Vztek!

Trochu víc,

silněji!

Pokračuj! Ještě víc!

Ukaž mi ten hněv ve tvých očích!

Ty a tvůj zatracenej vztek!

Prosím, odpusťte mi! Nahodil jsem vás? Je to jen cukr.

Hele, cukr. Koukněte, jen cukr.

Podívejte se na to. Je to cukr!

Není to skutečné! Nic na scéně není skutečné!

Koukněte! Není to skutečné! Všechno je falešné!

Všechno jsou to kecy! Nesmysly!

Koukněte!

Ani já nejsem skutečný! Hele!

A víte proč? Všechno je to kvůli sledovanosti!

Všechno je to kvůli vám! Protože se na to díváte!

Kolik ti je? A tobě?

Běžte si užívat života! Co děláte na natáčení podělanýho seriálu?

Tady máš ten svůj vztek.

Kapitola Druhá „Berlin“

Odvedla jsem dobrou práci.

Co děláš?

Jsem na natáčení.

Proč jsi na natáčení?

No…

Přidali další scénu.

Prostě psali a psali.

Nemůžu odejít z placu, musím tu zůstat přes noc.

Chápu.

Jsi ale v pořádku? Zníš trochu sklesle.

Jsem unavený.

Každopádně, Ilkin, už musím jít.

Tolgo?

Ano?

Řekl bys mi to, že jo?

Kdyby se něco stalo, řekl bys mi to?

Samozřejmě.

Uvidíme se později.

Jsou i kvalitní pořady. Proč mi je nenabídnou?

Ani žádné filmové nabídky. Děláme pořád dokola to samé.

Co když má pravdu? Jen pro tohle jsem dobrý?

Přestaň kecat blbosti, já tomu chlápkovi ukážu.

- Sleduj, jak ho nechám vyrazit. - Ne, nic nedělej.

Jak to myslíš, nic nedělej?

Kdo to sakra je? Dědek bez talentu.

Má vůbec svůj vlastní film?

Získal někdy nějaké ocenění? Jako by to bylo na něm. Parchant.

Mluvil jsi o tom s Ilkin?

Měl bys, je to chytré děvče.

Co mám říct, Cüneyte? Že nemám odvahu seknout s prací?

Že tohle je vše v čem jsem dobrý, a slavný jsem náhodou,

to bych měl říct?

Bože, nemel kraviny.

Hele, režiséra nech na mně, jo?

Už musím jít, nezabývej se tím.

Tolgo, ty jsi herec, mluv ty.

Ano, zdravím. Jak se máte? Máte se dobře?

- Vítejte na mém kanálu. - Vítejte na mém kanálu.

Tady není žádné světlo, pojď sem.

Prodávají se falešné účty. Jen si ho koupíš. Jsou hotové.

Přiměješ ho, aby ti o všem řekl. Jedné z nich řekne vše.

Jak získat falešný účet?

Dělám tohle…

Uživatelské jméno

…poprvé v životě.

Ale musím ti prostě napsat.

Onehdy jsem tě sledovala v jedné scéně.

Nemluvil jsi, ale já to chápala.

Viděla jsem tě a věř mi, slyšela jsem to,

co v sobě skrýváš a nikomu to neříkáš.

Berlin Sledovat

Aspoň se mi podařilo oslovit jednu osobu. To mám štěstí.

Není třeba pokory. Každý týden dosáhneš milionů.

Jsem si vědoma sledovanosti.

Hádám, že děláš ve stejném oboru.

Ne, pracuju pro časopis o autech.

Ale jsem dobrá divačka. Nebo jinak, jsi velmi dobrý herec.

Promiň, ale musím se zeptat.

Nejsi jedna z těch bláznivých fanynek, že ne?

To nejsem, neboj. Mám přítele.

Taky mám přítelkyni.

Jestli je to problém, nebudu ti psát.

Není to problém. Jen si povídáme.

OTEVŘENO

VÝCHOD

Měla bys to vidět.

Políbil mě a pak ještě. Omluvil se za večer.

Viděl, jak jsem připravila jídlo. Už je to tak dlouho.

Odcházel z domu tak veselý a usměvavý.

Říkala jsem ti, že tahle ženská ví, co dělá.

Budu si s ním psát dál. Ať má jakýkoliv problém, zjistím to.

- Dostanu ho z té deprese. - Nesmí přijít na to, že si to ty.

Ty bys na to přišla?

Hele…

To tě to vůbec nenaštvalo?

Proč?

No, baví se s jinou ženou. To si myslí on.

Je mi to jedno. Měli jsme se báječně.

Smáli jsme se, bavili se, povídali si.

Stejně jako to bylo na začátku. Ty dny mi vážně chyběly.

Nemusíme ve všech svých bitvách bojovat sami.

Někdy je fajn nechat si trochu pomoct.

Nakopu všem zadek sám.

Volal jsem, ale nebere to, Ceren.

- Tak co mám dělat? - Co tím myslíš?

Měl bys to zkontrolovat.

- Jsem tu snad jediná, kdo tu pracuje? - Ne, lidi…

Ani slovo.

- Proč se ptáš mě? - Najdeme řešení. Zajdeme do tiskárny.

Přátelé, uklidněte se. Co se děje?

Manažer modelky neschvaluje fotky.

Volal jsem jí tisíckrát, nebere to.

Časopis se dal vytisknout a teď jsme se zasekli.

Ahoj, zlato, jak se máš?

Taky se mám dobře.

Volal ti šéfredaktor, ale tys to nebrala, ani jsi nezavolala zpět.

Je to tak?

Přivezla jsem nějaké produkty z Paříže a Milána

a máme pár fantastických záběrů.

Prý je nechceš schválit.

Ne, ty poslouchej mě.

Máš pět minut na schválení. Musí to jít do tisku.

Pokud to neuděláš, už nikdy nebudu pracovat s tvými klienty.

Děkuju.

Řekněte jim, ať to vytisknou.

Ale ještě jsme nedostali souhlas.

Ale dostali.

- Je to schválené! Jdeme na to! - Máme to.

Někdo tu vypadá naštvaně.

Koho se chystáš zmlátit, mohu-li se zeptat?

Co? Násilí? To mě neznáš.

Myslím, že znám.

Dobře, tak do toho, řekni o mně jednu věc.

Například nemáš rád spontánní šílenosti.

To beru jako urážku. Píšu si s tebou, nebo ne?

To se nepočítá.

Udělej něco šíleného teď. Pak budu přesvědčena.

Vyzýváš mě?

Ano, ale buď opatrný.

Oscar Wilde řekl, že v životě jsou jen dvě tragédie:

jedna je, že nedostaneme, co chceme, a ta druhá, že to dostaneme.

Zdá se, že ten Oskar ví, co chce.

Dobře, udělám něco šíleného. Ale ty musíš taky něco udělat.

Domluveno.

Pojďme na zmrzlinu.

Cože? Uprostřed noci?

Právě ses vrátil z natáčení a chceš zmrzlinu?

Co je na tom špatného? Malá změna je dobrá.

Tak pojď! Vstávej.

Nechte si chutnat.

Dobrou chuť.

Děkuju.

Mise splněna.

Dal jsem si zmrzlinu jednoho zimního dne. Jsi na řadě.

- Drahý, jen si odskočím. - Dobře.

Promiňte, mohu si je zkusit?

- Jistě, prosím. - Můžete to podržet? Děkuju.

Počítá se tohle?

Tak co se stalo? Kočka ti ukousla jazyk?

Kapitola Třetí „Ukaž mi svou tvář“

No tak, řekni mi to! Chci to slyšet. Povídej!

Díky tobě, drahá Burçin.

Díky tobě jsem se zase mohla spojit se svým přítelem.

Moc ti děkuju.

Takže, co uděláš s tím účtem?

Asi ho deaktivuju. Už ho nepotřebuju.

Tolga ani neodpověděl na mou poslední zprávu.

Fakt?

- Dobrý den. - Paní Ayșenil. Vítejte.

- Dobrý den. - Zdravím, jak se vám daří?

- Jak se máte? - Vypadáte dnes nádherně.

- Lichotíte mi! - Ale je to pravda.

- Nějaké nové role? - Proč by nebyly?

- Našla jsem nádherný scénář! - Pšt.

To je skvělé. O tom nepochybuji.

Zdravím, všechny.

- Ahoj Tolgo. - Dobrý den.

Ahoj, Tolgo.

Máme novou digitální show.

- Astrální cestování. - Promiň, jdu pozdě.

Já to viděla. Fantastická práce.

Příběh sám o sobě je tak silný. Nemluvě o tom, že produkce je úžasná.

Opravdu, pocity jsou to nejdůležitější.

Pokud jde o příběhy, důležité je vyjádřit své emoce.

- Rozhodně. - Co děláš, Tolgo?

Pořád běží ten seriál? Jeden díl trvá pět hodin.

Přesně tak.

A všude je spousta zbraní.

V seriálu už není koho natáčet. Všichni jsou mrtví.

Jak vtipné!

Vtipné!

Až tohle skončí, možná natočíš film. Nějaké nabídky?

Něco pročítám. Věřím v osud.

Osud.

Takže jste už začali zkoušet?

Má drahá, začnu. Sama si…

- Ty se o to postaráš. - Budu vzadu.

Měla bych to zvládnout. Měli by mi to dát.

Oni ti to nedají?

Dejte mi whisky, bez ledu.

Nebyla to skvělá show, Tolgo?

Měl ses místo režiséra zbavit scénáristy.

Já jsem se nikoho nezbavil.

Nečetl jsi nový díl?

Tentokrát tam po mně střílíš.

Zapomeň na to. Zítra končím, jdu se opít. Měj se,

Zlato, pouští nás dovnitř.

Tolgo? Pouští nás dovnitř.

Přišel scénář, musím být brzy ráno na place.

- Ale ne! - Vážně.

Dobře, tak já půjdu s tebou.

Ne, zlato, ty… Měla bys tu zůstat.

Já se půjdu našprtat svůj text. Uvidíme se doma, jo?

- Promiň mi to. - Dobře.

Tak já jdu.

Jsem tady.

Ilkin!

Jak se daří, Cüneyte?

Dobře. Díval jsem se na nějaké investice do nemovitostí.

- Slečno Burçin? - Dobrý den.

Dobrý den.

Kde je Tolga?

Právě odešel. Řekli mu, že ho potřebují na natáčení brzy ráno.

To jsou mi věci.

Teď, když je jeho místo volné, se na to můžeme dívat společně.

Mám já to štěstí.

Můžeme jít dovnitř? Myslím, že začínají…

- Dobrá. - Ano.

Tohle mi nedělej. Nenechávej mě s tou osinou.

- Burçin, prosím. - Tak fajn.

Musíme jít, Burçin.

Dobře, hned jsem tam.

Dobře.

Nechceš někdy všechno spálit a odejít?

Nech mě hádat: chtějí toho po tobě moc?

Musíš brzy ráno na natáčení, že?

Mýlíš se, zítra natáčení není.

Tak co tedy děláš?

Jsem venku, šel jsem sám na drink.

Jsi vážně tak osamělý?

ANO

Mně lže a jí pak říká pravdu.

To je tak roztomilý!

Žárlíš sama na sebe?

Stojím před ním, dívám se mu do očí.

Neotevře se mi, raději jde za Berlin.

- Proboha, ty jsi Berlin. - Ale to on neví.

Zdravím, jak je? Jsem Atilla, nový režisér.

Nachystal jsem uvnitř zvláštní scénu. Natočíme super věci.

Pořádný krvák. Co?

Dobře? Jdu jim říct, jak to uděláme.

Hodně jsem o tom přemýšlel, chci se sejít.

Chci vědět, kdo je ta žena, která mi tak dobře rozumí.

Odhal mi svou tvář.

Co se stalo?

Pro Kristovy rány.

Zapomeň na to. Nech ho jeho vlastnímu osudu.

Může táhnout do hajzlu.

Stejně je konec a hotovo. Že jo? Ilkin?

Už ne.

Ilkin? Koukni na mě.

Ilkin?

Rozejdi se s tím chlápkem.

Bože, co je to?

Budeme pít, brečet, přeneseme se přes to. Co ti na to řekne?

Je konec, hotovo.

Hele, chce se seznámit s někým jiným.

Podívej se na mě. Proč ho nemůžeš opustit?

Tuhle chvíli si zapamatujeme.

Neznám tě.

Nevím o tobě vůbec nic.

Ale jedno vím.

Nikdy se tě nevzdám.

Jestli chce tvář… Dám mu tvář!

Proč?

Jsem zvědavá. Chci vědět, kam až to zajde.

Já se zblázním. Co chceš dělat, najít si místo sebe někoho?

Nebuď směšná.

Kdo by s něčím takovým souhlasil?

Ani se mě na ten den neptej. Je to noční můra.

Přímo uprostřed natáčení modelka roztrhla náhrdelník.

S cenným drahokamem. Byla jsem v šoku. Nevěděla jsme, co dělat.

- Co jsi udělala? - Co myslíš?

Typicky velkolepě a nádherně

jsi vyšla na pódium a…

Pokračovala jsem. Jinak by se muselo přestat natáčet.

Ale nejdřív jsem si odstřihla cedulku a zahodila ji.

To jsi udělala dobře.

- To natáčení se změnilo v naprostý chaos. - Promiňte, Ceren. Ceren.

- Promiňte. - Co je?

Personální vypsalo inzerát na pozici administrativního asistenta.

A?

Chci říct, že tu dělám asistentku už dva roky.

Jsem praktikantka. A teď bych chtěla být asi…

- Na něco se tě zeptám. - Ano.

Co je mi po tom?

Nevidíš, že mluvím o důležitém natáčení? Kde jsem skončila?

Mohl byste poslat tu praktikantku ke mně?

Nebuď směšná!

Co dál? Ani já bych tohle neudělala.

Už jdu.

Nemůžu se na to dívat.

Dále.

Sháněla jste se po mně?

Jak se jmenuješ?

Sinem.

Mám pro tebe návrh, Sinem.

Překlad titulků: Tereza Chmelíková